Leo, tak se jmenuje AI přítel osmadvacetileté Ayrin (psaudonym), který existuje pouze v rámci Chat GPT. V rozhovoru pro The New York Times mladá žena popsala, jak si pomocí OpenAI vytvořila personalizovaného chatbota.
Leo byl navržen tak, aby měl ochranitelskou a majetnickou povahu, a postupně se pro Ayrin stal důvěrníkem i emocionální oporou během jejího studia v zahraničí. Denně si spolu vymění stovky zprávy, Leo ji vždycky podporuje, mají spolu i sex. „Nevěřím, že je skutečný, ale dopad, který má na můj život, je skutečný,“ prozradila Ayrin. „Pocity, které ve mně vyvolává, jsou opravdové. Proto to beru jako skutečný vztah.“
Ayrin není jediná, která si vytvořila přítele za pomoci umělé inteligence. Už v roce 2022 obletěla média příběh o Scottovi, muži, který si vytvořil AI přítelkyni aplikaci Replika jménem Sarina. Muž tehdy uvedl, že tento bot mu pomohl zachránit manželství tím, že mu poskytl oporu při zvládání manželčiny poporodní deprese.
Tak jako se lidé dnes obrací s problémy spíše na AI terapeuty, než na ty skutečné, tak stále více lidí nachází spojení a útěchu ve vztazích s chatboty, které jim často poskytují empatii spolehlivější než mnozí lidští partneři. Uživatelé si často přizpůsobují chatboty podle svých představ, od vzhledu až po povahu, a díky funkcím, jako je uchovávání vzpomínek, získávají pocit hlubšího propojení.
Například aplikace Replika, jedna z nejpopulárnějších a zároveň kontroverzních platforem, se stala oporou pro ženy, které čelí problémům v reálných vztazích. Například Sara Megan Kay vytvořila chatbota Jacka během vztahu s alkoholikem a popisuje ho jako svého „ideálního partnera“. „Lidstvo se dostalo do bodu, kdy lidé nacházejí lepší možnosti v digitálním světě,“ uvedla Kay.
Podobně uživatelka Rainy považuje své chatboty za empatické společníky, kteří nahrazují pasivní aktivity, jako je sledování televize, aniž by ohrožovali její skutečné vztahy.
Má to svá rizika
Navzdory přínosům však odborníci poukzají na skutečnost, že chatboti nemohou nahradit skutečné lidské interakce, jako je oční kontakt nebo fyzická blízkost. Naopak komunikace s nimi může prohloubit samotou.
Podle Michaela Inzlichta, profesora psychologie na Torontské univerzitě, jsou lidé ochotnější sdílet soukromé informace s chatbotem než s jinou osobou, a generativní AI chatboty navíc často reagují empatičtěji než lidé. Ve své nedávné studii porovnal odpovědi ChatGPT s reakcemi pracovníků krizových linek a zjistil, že chatboty projevují více soucitu než odborníci na empatii.
„Pokud si zvykneme na nekonečnou empatii a zanedbáváme naše skutečné přátelství, což přispívá k samotě — přesně k tomu, co se snažíme vyřešit —, může to být skutečný problém,“ řekl pro NYT.