Neděle 9. února 2025, svátek má Apolena
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Datové centrum společnosti Amazon Web Services vedle jaderné elektrárny | foto: AP

Skryté náklady umělé inteligence: Jedna konverzace s ChatGPT spotřebuje půl litru vody

Umělá inteligence a velké jazykové modely jako ChatGPT si rychle našly místo v každodenním životě milionů lidí. Od plánování jídelníčků po podporu produktivity nabízejí uživatelům nespočet možností. Jenže zatímco AI mění naše životy, její provoz má obrovský environmentální dopad – od nadměrné spotřeby nejen energie, ale i vody.
  16:00

„Snižte svou mentální zátěž a požádejte ChatGPT, aby vám tento týden vytvořil týdenní jídelníček,“ radí jedno z mnoha videí na TikToku pod vyhledáváním fráze „chat gpt“. V jiném naopak uživatelka radí, jak využívat platformu, aby sloužila jako vztahový kouč, nebo pomocník pro plánování obsahu na sociální sítě, jako svého terapeuta, nebo třeba virtuálního přítele.

„Jak využít ChatGPT pro své cíle a produktivitu,“ „Jak udělat z ChatGPT svého osobního asistenta, když máte ADHD,“ „Co se zeptat ChatGPT, abyste získali svůj vysněný příběh,“ nebo třeba „Jak používám ChatGPT, aby mi pomohlo zorganizovat život,“ jsou názvy některých dalších videí.

Od doby, co se k širší veřejnosti dostala umělá inteligence, respektive velké jazykové modely (LLM), našli lidé tisíce způsobů, jak je využít v každodenním životě nebo při své práce.

Přitom právě tyto technologie mají obrovský dopad na životní prostředí. Trénování těchto modelů, které často obsahují miliardy parametrů, vyžaduje obrovské množství elektřiny a vody. To vede k vyšším emisím CO₂, tlaku na elektrické sítě a k narušení ekosystémů.

Datová centra

Když se data z něčího telefonu zálohují do „cloudu“, ve skutečnosti jsou uložena v datových centrech – obrovských zařízeních plných tisíců počítačových serverů, které běží nepřetržitě. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) nyní datová centra tvoří více než 1 % celosvětové spotřeby elektřiny. S nástupem umělé inteligence jejich význam a energetická náročnost dramaticky vzrostly, protože trénování a provoz AI modelů, jako je ChatGPT, vyžaduje výrazně více energie než tradiční činnosti datových center.

Důležitou roli u umělé inteligence hrají datová centra, která jsou nezbytná pro celkový provoz. Právě ty spotřebovávají obrovské množství energie. Například trénování modelu GPT-3 si vyžádalo 1 287 MWh, což odpovídá roční spotřebě 120 amerických domácností. Například jeden dotaz na ChatGPT využije desetkrát více energie než standardní dotaz na Google, uvedl pro Time David Porter, viceprezident Electric Power Research Institute.

Do roku 2026 se podle MIT odhaduje, že spotřeba datových center dosáhne 1 050 terawatthodin (TWh), což by je zařadilo mezi pět největších světových spotřebitelů energie. Pro porovnání, roční spotřeba ČR podle ERÚ v roce 2023 dosáhla 57,8 TWh.

Jiné scénáře mluví o tom, že by AI servery do roku 2027 mohly ročně spotřebovávat mezi 85 a 134 TWh. To je podobné množství energie, které ročně spotřebuje Norsko nebo Švédsko, a odpovídá půl procentu současné celosvětové spotřeby energie.

Neustále fungování serverů zároveň znamená produkci tepla a nutnosti chlazení. Takže pokaždé, když uživatel položí ChatGPT sérii pěti až padesáti otázek, chatbot spotřebuje přes půl litru vody ChatGPT přitom denně zpracovává otázky miliony uživatelů.

„Většina lidí si neuvědomuje, kolik zdrojů se spotřebovává při provozu ChatGPT,“ uvedl již dříve k tomuto číslu Shaolei Ren, výzkumník z Kalifornské univerzity v Riverside, který se snaží vypočítat environmentální dopad generativních AI produktů, jako je ChatGPT. „Pokud si neuvědomujeme tuto spotřebu, nemůžeme nijak přispět k šetření těchto zdrojů.

Podle jeho článku mohou globální AI datová centra do roku 2027 ročně spotřebovávat 4 200 až 6 600 Gl vody, což je více než čtyřikrát až šestkrát tolik, než za rok celkem spotřebuje Dánsko.

Think tank China Water Risk odhaduje, že jen datová centra v Číně spotřebují 1,3 miliardy kubických metrů vody ročně – což je téměř dvojnásobek objemu vody, který používá město Tianjin, domov 13,7 milionu lidí, pro domácnosti a služby.

Na světě je dnes zhruba 11 tisíc různých datových center, většina se nachází v Americe. Průměrná velikost datového centra po celém světě je 100 000 čtverečních metrů. Největším datovým centrem na světě je Inner Mongolia Information Park společnosti China Telecom, které zabírá více než 10,7 milionu čtverečních stop. Mezi největší datové kampusy se řadí také datové centrum Google v Council Bluffs v Iowě, jehož výstavba si vyžádala náklady ve výši 5 miliard dolarů. Tato obří zařízení jsou ukázkou rostoucího významu datových center ve světě digitální infrastruktury.