Kdysi byla pěna symbolem molekulární gastronomie, kterou proslavil Ferran Adrià v michelinské restauraci El Bulli. S jejím uzavřením v roce 2011 „skončila zlatá éra pěny na talíři“, jak napsal El País. Teď se ale pěna vrací – a místo talíře dobývá sklenice, kelímky i pinty. „Foamy drinks jsou nejzajímavější nápoje léta,“ píše Slate.
Zájem o pěnu už zaznamenaly i velké značky. Starbucks rozšířil nabídku o ochucené ledové pěny a lákal na „free cold foam days“. Dunkin’, Danone a Nestlé prodávají pěny ve spreji, které připomínají šlehačku, a boba tea s oblíbenou cheese foam se stává symbolem „in“ objednávky Gen Z. Matcha latte je podle článku „vlastně vyšlehaná zelená pěna“. A i v alkoholu má pěna úspěch: pivo Guinness se vrací na scénu díky trendu „splitting the G“ na TikToku, kde si uživatelé hlídají perfektní linku mezi pivem a pěnou.
Pěna ale není jen vizuální efekt. Podle serveru Slate byly pěnové pokrmy sice módním výstřelkem, ale samotná pěna je ve skutečnosti základní součástí kvalitních nápojů. Jak připomíná Lu Yu ve The Classic of Tea už před 1 200 lety, pěna na čaji byla „jeho esencí“. Podobně Andrea Illy kdysi napsal pro The New York Times: „Poznám kvalitu kávy podle barvy pěny.“
Podle Gabriele Cortopassiho z Espresso Academy „crema zachytává těkavé aromatické látky z kávy, které se uvolní, když pěna praská, a zasáhnou nos ještě před prvním douškem“. Latte, cappuccino nebo cortado tak nejsou jen o mléku a kávě, ale i o pěně, která dodává nápoji vůni a texturu. Novinkou je ale „cold foam“, tedy studená pěna, která se vyšlehá z mléka bez ohřevu a hodí se i na ledovou kávu.
A pěna dobývá i svět vína. Podle dat International Wine and Spirits Research klesla konzumace vína od 2017 do 2022 o 1 %, zatímco spotřeba šumivých vín vzrostla o 6 %. „Lidé chtějí pít vína, která evokují oslavu, a bublinky jim dávají pocit radosti,“ vysvětluje Monika Bielka-Vescovi, certifikovaná lektorka pro Champagne. A jak dodává: „Má to vizuální, aromatickou i texturovou přitažlivost. Dokonce slyšíte bublinky praskat.“



