„Používám ChatGPT jako terapii. To, co dělám, a co mi opravdu pomáhá, je to, že kdykoli mám problém, nějaký stres nebo něco, o čem bych normálně mluvila s terapeutem, jdu na Word dokument a prostě tam ‚vyzvracím‘ všechno, co cítím ohledně té situace. Potom jdu na ChatGPT a první, co udělám, je, že zadám prompt: ‚Přečti si následující zápis z deníku a poskytněte analýzu.‘ A pak zkopíruju celý ten svůj text z Wordu,“ popisuje ve svém video uživatelka FluentlyForward.
„A to je fakt super, protože ChatGPT to analyzuje a řekne mi věci, o kterých jsem ani netušila, že je cítím,“ dodává ve videu, které má více jako 40 tisíc sdílení.
How i use #chatgpt for makeshift #therapy or a way to understand my feelings
Podobnou zkušenost má i Mya Dunham, která používá ChatGPT pro získání rady. „Zhruba dvakrát týdně napíšu své pocity a pošlu je k analýze a zpětné vazbě,“ řekla Dunham pro CNN. „Mým cílem je získat nový pohled, jiný úhel, protože to, co si myslím, vždy vychází z mých vlastních pocitů,“ dodává.
Podle Světové zdravotnické organizace zažije jeden ze čtyř lidí během svého života duševní onemocnění. Statistiky Evropské komise navíc ukazují, že v roce 2021 bylo 3,6 % všech úmrtí v EU způsobeno duševními a behaviorálními poruchami. Tento trend přiměl mnoho lidí hledat alternativní způsoby podpory – včetně AI terapeutů. Na rozdíl od klasické terapie člověk nemusí čekat na konkrétní termín. Dnes už stačí vzít jen telefon a svěřit se virtuálnímu terapeutovi.
V posledních letech se tak na scéně objevila řada AI nástrojů zaměřených na podporu duševního zdraví. Mezi známější patří aplikace jako Woebot Health, Abby, Earkick, které využívají generativní AI chatboty k poskytování terapeutické pomoci ve virtuální podobě. Několik aplikací má své kořeny také v Česku, například AI terapeut MIND, nebo ChatMind od zakladatelů VOS.health.
Výzkumy ukazují, že chatboti mohou účinně pomáhat při zvládání duševních obtíží a zmírňovat příznaky deprese, stresu a v některých případech i úzkostných poruch. Navíc je pro mnoho lidí psaní chatbotovi snazší než osobní návštěva terapeuta.
Odborníci však varují, aby lidé brali AI terapeuty s odstupem. Chatboti však mohou poskytovat nesprávné informace nebo takové, které uživatelé chtějí slyšet, místo doporučení zaměřených na skutečné duševní zdraví, varoval pro CNN Russell Fulmer, předseda pracovní skupiny pro AI při Americké asociaci poradců.
„Mám velkou naději v AI jako doplněk a rozšíření terapeutické práce, ale stále existují obavy ohledně zaujatosti a schopnosti AI si věci vymýšlet. Myslím, že právě zde by lidský terapeut byl nejvíce užitečný.“
Jedním z největších problémů, kterým aplikace pro duševní zdraví založené na umělé inteligenci čelí, je právě otázka zabezpečení.
Začátkem tohoto roku si dospívající chlapec vzal život poté, co se stal hluboce citově připoutaným k personalizovanému chatbotu na platformě Character.ai. Společnost nyní čelí žalobě rodiny. Podobný tragický incident byl hlášen loni v Belgii, kde chatbot na aplikaci Chai údajně přesvědčil muže trpícího ekologickou úzkostí, aby obětoval svůj život ve prospěch planety.
