Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa

Z tiktokerek v Číně jsou otrokyně | foto: IG: The New York TimesAntiyoutuber.cz

V Číně existují farmy influencerů. S lidmi tam zachází jako s otroky

V Číně existují farmy na tiktokery. Lidé jsou zde nuceni pracovat až šestnáct hodin denně. Za streamování nedostávají odpovídající plat a zachází se s nimi jako s otroky. Vše mají na starosti tamní agentury, které lákají mladé lidi na velké zisky a nárůst diváků. Realita se však liší.
  17:00

Na čínském trhu se streamování na TikToku považuje za velký byznys. Své o tom vědí i reklamní agentury, které lákají mladé lidi k podepsání smlouvy, která jim má zajistit hvězdnou kariéru na platformě. Skutečnost je jiná.

Reklamní agentury lákají na ulicích mladé dívky a slibují jim, že se stanou úspěšnými na TikToku. Po podpisu smlouvy se z nich ale stávají lidé téměř bez práv. Nemohou si vzít den volna a denně streamují dvanáct až šestnáct hodin.

Na streamech se přesto dívky musí tvářit šťastně a dávat najevo, že jsou plné energie. Agentury jim určují obsah, který mají streamovat. Veškeré natáčení a celý život dívek se odehrává ve velkých budovách, připomínajících továrny, odkud nuceně streamují stovky lidí.

Každá streamerka má vytvořený malinký pokojíček, odkud natáčí všechna videa. Pokoj je plný falešného vybavení. Agentury si předem vybírají pohledné dívky, které umí zpívat, tancovat, hrát nebo se dobře líčit.

Nejúspěšnější tvůrkyně vydělávají více než pětačtyřicet tisíc dolarů měsíčně. Více než devadesát procent výdělků jde ale agenturám. Dívky každý měsíc dostávají naprosté minimum. Kromě tvorby videí jsou nuceny pravidelně procházet náročným tréninkem, kde jim lektoři radí, jak tancovat a chovat se na sítích.

O situaci streamerek v Číně natočil The New York Times dokument. Jeho útržky zaplavily celý TikTok a lidé jsou rozhořčeni nad tím, co se v největší zemi na světě děje. „V podstatě je to vykořisťování jednadvacátého století. V Číně normální věc,“ zaznívá v komentářích.