Dalibor Cicman patří mezi nejúspěšnější slovenské podnikatele současnosti. GymBeam založil v roce 2014 a z původního e-shopu postupně vybudoval firmu působící na šestnácti evropských trzích. Jen za rok 2025 vykázala tržby 232 milionů eur bez DPH a obsluhovala 2,68 milionu aktivních zákazníků. Cicman je zároveň její většinový vlastník a výrazná tvář značky. Aktuálně se podnikatel nachází v Indii. Po návštěvě Bombaje zamířil do Dharavi.
Právě jeden ze záběrů z návštěvy vzbudil pozornost. Na fotografii je místní chlapec a před ním dvě natažené ruce s luxusními hodinkami. „Wrist game hits different here. Authentic Pateks $100k+,“ napsal Cicman. Fotografii s hodinkami ale v reakci na kritiku rychle smazal a následně zveřejnil vysvětlení. Podle něj začala jedna instagramová stránka snímek šířit s nesprávnou interpretací. „Na fotce není moje ruka. Je to ruka muže, kterého jsem potkal ve slumu, a jeho hodinky zjevně nejsou originál, proto mě zaujaly. Nebylo to moje frajeření. Lidé, které jsem tam potkal, mají můj respekt,“ uvedl. Jeho vysvětlení ale kritice nepomohlo. „V dnešní době je strašně těžký napsat: ‚No tak jsem prostě čur*k, udělal jsem píč*vinu, omlouvám se,‘“ reagoval například jeden z diskutujících.
Ani tím ale jeho příspěvky z Dharavi neskončily. Na dalším záběru zachytil muže sedícího na skútru v ulici. Fotografii doplnil jediným slovem „Vibe.“ Krátce nato už sdílel fotografii z luxusního The Taj Mahal Palace v Bombaji. U prostřeného stolu s přípitkem napsal „from Slum to 5*.“
Kritika se mezitím přesunula i k akci, kdy má Cicman 1. října vystoupit na akci Forbes & Cicman: Beyond Growth v bratislavské Staré tržnici. Lidé začali pod propagačním příspěvkem slovenského Forbesu připomínat jeho záběry z Indie. „Růst je jedna věc a charakter je druhá no… Charakter si za peníze nekoupíš. From slum to @forbesslovensko. Když i dno má svůj sklep. To je ten pán, co se veřejně posmívá chudým lidem v Indii?“ stojí pod příspěvkem.
Samotná návštěva Dharavi přitom není mezi turisty ničím výjimečným. V oblasti fungují organizované prohlídky a část jejich provozovatelů tvrdí, že chtějí návštěvníkům ukázat každodenní život, podnikání a komunitu, nikoliv pouze chudobu. Takzvaný slum tourism je ale zároveň dlouhodobě předmětem kritiky a odborných debat, zejména kvůli otázce, kdy se zájem o život místních mění v pouhou turistickou atrakci.
