Čtvrtek 13. června 2024, svátek má Antonín
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Generál Petr Pavel s modelkou Taťánou Kuchařovou | foto: Tilen Vajt, Pavel Dvořák

Influenceři součástí předvolební kampaně. V Česku nic běžného, říká politický marketér

Na sociálních sítích mnoho influencerů veřejně podporuje své favority v prezidentské volbě. Agáta Hanychová nedávno nařkla Danuši Nerudovou, že jako součást své kampaně platí influencery. To její volební tým vyvrátil. V Nigérii se však podobné situace dějí běžně. Politici platí influencerům za šíření dezinformací.
  8:58

Prezidentská volba rezonuje mezi uživateli sociálních sítí už několik měsíců. Ještě před prvním kolem se k jednotlivým kandidátů vyjadřovalo také mnoho influencerů. Snažili se především motivovat k tomu, aby jejich fanoušci šli volit a zároveň vyjadřovali podporu svým favoritům. V Česku za podobné příspěvky nikdo pravděpodobně nedostal zaplaceno, na rozdíl od nigerijských influencerů, kde se brzy budou konat volby také.

V Nigérii se v únoru budou konat parlamentní volby a předvolební kampaně jednotlivých politických stran jsou v plném proudu. Některé z nich se však rozhodly pro marketingovou strategii, která je v Česku poměrně netradiční. Mimo analýzy volebních preferencí a vytváření strategií totiž začali marketéři platit tamním influencerům za šíření dezinformací o jejich protikandidátech. Podle jednoho z politiků měli zaplatit až 45 tisíc dolarů za sdílení jednotlivých příspěvků. Jiným na druhou stranu rozdávali takzvaně dárky, což znamená, že nabízeli vlivná místa v politice.

Jeden nigerijský influencer, který má na Facebooku přes 150 tisíc sledujících, britské mediální společnosti BBC potvrdil, že je placený různými politickými stranami za sdílení naprosto smyšlených zpráv a tamních politicích.

Podle jeho slov dezinformace nesdílí on sám, ale najímá si jiné menší influencery, kteří následně smyšlené zprávy sdílejí. Zároveň známý tím, že podporoval na sociálních sítí jednu z politických stran a následně byl přemluven jejím oponentem, aby začal propagovat jejich kandidáta. Prý za to dostal blíže nespecifikovanou finanční odměnu a auto.

Hanychová a Nerudová

Šíření dezinformací je porušením podmínek jednotlivých sociálních sítí a zároveň je v Nigérii trestné. Na druhou stranu najímání influencerů jako součást politické kampaně je legální. Podobně to je i v Česku. Před prvním kolem prezidentské volby nařkla Agáta Hanychová neúspěšnou prezidentskou kandidátku Danuši Nerudovou, že platí několik influencerů za to, že ji veřejně podporují.

„Mně nejdřív přišla sympatická, pak jsem ale zjistila, že si platí influencery a ne jednoho ve své prezidentské kampani. Je to reklama jako reklama a nemůžeme jí to mít za zlé,“ tvrdila Hanychová na svém Instagramu. Podle jejích slov si někdo zaplatí billboard a někdo influencery, jí je však špatně jenom z těch influencerů.

Volební tým Danuše Nerudové informaci pro web extra.cz následně tvrzení Hanychové vyvrátil.

„Informace samozřejmě není pravda. Žádnému influencerovi za podporu nic neplatíme,“ uvedl mluvčí neúspěšné kandidátky Filip Vích. Ač Hanychová nikoho nejmenovala, vyjádřila se ke smyšlené informaci i influencerka a herečka Nikol Štíbrová. Podle jejích slov nikdo není a hlavně nemusí být placený za to, aby sdílel na sociálních sítích své volební preference.

V Česku placení influencerů za sdílení podpůrných příspěvků jednotlivých prezidentských kandidátů běžné není. „Placená podpora kandidátů na sociálních sítích ze strany influencerů legální v Česku je, pokud kandidáti nepřekročí zákonně stanovené limity pro prezidentskou kampaň. Zároveň jsem ale nezaznamenal, že by se tady něco podobného aktuálně dělo,“ popisuje politický konzultant, stratég a zakladatel Institutu politického marketingu Karel Komínek.

Podle jeho slov je takzvaný endorsement nedílnou součástí politických kampaní.

„To v praxi znamená, že se za politického kandidáta nějaká veřejně známá osobnost v podstatě zaručí. Tím, že veřejně podporuje jeho názory vlastně dává najevo, že je důvěryhodný. Kdyby za to někomu platili, tak moc důvěryhodní nebudou,“ dodává Komínek.

Podle jeho slov se v Česku něčemu podobnému nejvíce v minulosti přiblížila popová kapela Kryštof. Zhruba do poloviny roku 2019 měla skupina dlouholetou spolupráci s firmou Agrofert, která spadá do svěřeneckého fondu Andreje Babiše. Tehdy za to čelila velké kritice a nakonec se dohodli, že spolupráci ukončí. Detaily však ani jedna strana neprozradila.