Když Facebook v roce 2004 začínal, umožňoval studentům vytvářet profily a sdílet příspěvky na virtuální „zdi“. „Thefacebook je online adresář, který propojuje lidi prostřednictvím sociálních sítí na vysokých školách,“ vítala tehdejší verze webu své návštěvníky a vysvětlovala, že uživatelům umožní „vyhledávat lidi na vaší škole, zjistit, kdo je ve vašich třídách, podívat se na přátele vašich přátel a zobrazit vizualizaci vaší sociální sítě.“
„Online adresář,“ jak jej Zuckerberg popsal v roce 2004 pro CNBC, byl původně vytvořen pouze pro propojení studentů Harvardu. Ale už měsíc po spuštění se tento web, původně určený výhradně pro Harvard, stal dostupným i studentům dalších univerzit.
Nebyl to hladký start, jen pár dní po spuštění Facebooku obvinili tři Zuckerbergovi spolužáci z Harvardu, že jim ukradl nápad na podobnou sociální síť, kterou vytvořili pod názvem ConnectU. Spor skončil až v roce 2008, kdy se dohodli na urovnání – výměnou za 65 milionů dolarů (51 milionů liber), včetně podílu ve Facebooku.
O rok později přibyly fotografie a postupně se síť otevřela široké veřejnosti. Ve stejném roce síť vyhodila z názvu „the“ a od té doby se jmenuje pouze Facebook. V roce 2009 se objevilo tlačítko „To se mi líbí“. Aby mohl konkurovat Twitteru, který byl spuštěn v roce 2006, zavedl Facebook také označování (tagování) na fotografiích, v příspěvcích a komentářích.
V polovině roku 2010 dosáhla sít 500 milionů uživatelů. Zuckerberg Facebook rozšířil o další funkce, jako Messenger, Marketplace nebo Stories. Vedle toho Facebook koupil Instagram, WhatsApp a investoval miliardy do vývoje umělé inteligence a virtuální reality.
Meta, pod kterou Facebook spadá, zůstává dnes nejsilnějším hráčem na poli sociálních sítí. Ve třetím čtvrtletí roku 2021 měly platformy Mety dohromady podle webu Statista přibližně 3,5 miliardy měsíčních uživatelů po celém světě. S přibližně 2,9 miliardy měsíčně aktivních uživatelů je Facebook nejpopulárnější sociální sítí na světě.
Úspěch během let však provázely i problémy. Jedním z nejvýznamnějších a nejškodlivějších momentů v historii platformy byl skandál Cambridge Analytica, který se naplno odhalil v roce 2018.
Úspěch provází i kontroverze
Politická poradenská firma neoprávněně získala data z desítek milionů uživatelských účtů na Facebooku a využila je k cílené politické reklamě, například v britském referendu o Brexitu. Skandál vyústil v obří pokutu 5 miliard dolarů od americké Federální obchodní komise (FTC) a hlubokou ztrátu důvěry uživatelů.
Facebook se opakovaně stal nástrojem pro šíření dezinformací, zejména v souvislosti s volbami. Sociální síť má dlouhou historii úniků uživatelských dat. Již v roce 2013 unikly emaily a telefonní čísla 6 milionů lidí, v roce 2018 hackeři získali přístup k 50 milionům účtů a v roce 2019 se na veřejnost dostaly osobní údaje 540 milionů uživatelů.
Web se také dlouhodobě potýká s problémem nenávistných projevů, extremismu a obsahu podporujícího násilí. Výrazným příkladem byla tragédie na Novém Zélandu v roce 2019, kdy střelec během teroristického útoku na mešity v Christchurchi streamoval svůj čin na Facebook Live.
Dalším případem byla smrt čtrnáctileté Molly Russell v roce 2017, která byla vystavena algoritmy doporučovanému obsahu o sebepoškozování na Instagramu. V roce 2022 britský koroner potvrdil, že sociální média přispěla k její smrti, což vyvolalo silnou reakci veřejnosti a tlak na regulaci škodlivého obsahu.
V roce 2021 Facebook ohlásil ambiciózní plány na vybudování virtuálního světa Metaverse. Projekt, do kterého firma investovala desítky miliard dolarů, však zatím nepřinesl očekávané výsledky. Divize Reality Labs, která se stará o vývoj této technologie, už vygenerovala ztrátu přes 46,5 miliardy dolarů. Meta v roce 2023 oznámila propuštění více než 21 000 zaměstnanců.
Naposledy začátkem letošního roku Facebook oznámil, že v USA ukončujeme program ověřování faktů třetí stranou a bude se spoléhat na upozornění od komunity.
