Do kin vstoupil očekávaný film Anna is missing od tvůrců úspěšného seriálu #martyisdead. A je mnohem lepší, než se dalo očekávat. Edukativní, ale především strhující thriller poukazuje na rizika sociálních sítí, i přes to však zaujme zejména příběhem.
Anna je mladá influencerka, kterou zná každý. Na sítě tvořila obsah pravidelně a její sledující ho milovali. V jeden den se však odmlčela a nikdo neví, co se s ní stalo. Ve stejné době najde patnáctiletá Nina její polonahou fotku v telefonu svého táty a rozhodne se ji vypátrat.
Co se stalo s Annou? Kde je? A vrátí se ještě? Ač se může zdát, že je jasné, co se doopravdy stalo, nic není tak černobílé. Film má mnoho zvratů, celou dobu si s divákem hraje a až do konce - a vlastně ani po něm - na všechny otázky s úplnou jistotou odpovědět nemůžete.
Sharenting a nahé fotky
Film diváka zaujme především dějem, i přes to velmi nenásilně a přirozeně otevírá debatu nad mnoha aktuálními tématy a problémy sociálních sítích. Jedna z dějových linek je například věnovaná takzvanému sharentingu, tedy nadměrnému sdílení dětí na sítích. Na jedné z postav realisticky ilustruje, jaký mohou mít, teď už částečně dospělé, děti názor na své fotky z dětství nedobrovolně zveřejněné na internetu, a že jejich rodiče si ani po několika upozorněních jednoduše nedají říct.
Postavy ve filmu se také musejí potýkat s úskalím jak dobrovolného, tak nedobrovolného sdílení nahých fotek. Nejdůležitější myšlenka celého filmu je jednoduchá. To, co někomu pošlete online, už tam bude navždy a je obtížné, v podstatě až nemožné, se toho zbavit.
Zároveň se děj filmu také věnuje sexuální orientaci, problémům, které se pojí s genderovou identitou a konsensuálnímu pohlavnímu styku. Ač se může zdát, že je děj propletený tématy, kterými se snaží apelovat nejen na mladou generaci, aby si jednoduše dávala pozor, co dělá, právě jakési poučování je upozaděné. Všechna témata jsou rozebíraná velmi nenásilnou formou a v ději jsou upozaděná, mnohdy i nevyřčená. Je jim věnováno i třeba jen pár sekund, i přes to postavy myšlenku předají tak, jak by měly a nic víc říkat jednoduše nemusejí.
V podstatě vedlejší témata neruší, protože celou dobu diváka zajímá, co se stalo s Annou. Hlavní postavy filmu jsou středoškoláci a k odpovědím na otázky využívají mladistvý jazyk. V mnoha filmech rozhovory znějí neuvěřitelně a násilně mladistvě, což problém postav v #annaismissing není.
Výkony Alexandry Vostrejžové, Viktorie Vítové a Magdaleny Čečo, tedy mladých a neznámých hereček jsou obdivuhodné. Místy sice můžeme vidět, že se evidentně jedná o první významnější hereckou zkušenost, jejich v pár momentech nezkušené vystupování doplní naopak velmi zkušení herci v rolích rodičů, mezi které patří například Marek Němec nebo Barbora Bočková.
Po řemeslné stránce je film odveden velmi dobře. Scénář Lucie Kryzové a režie Pavla Soukupa nedávají prostor zamýšlet se nad tím, v jaké části se nacházíte a kdy asi bude konec. Díky ponurým barvám a prostředí film může také navodit atmosféru některého ze skandinávských thrillerů.
#annaismissing není klenotem české kinematografie, je ale rozhodně velkým a milým překvapením současného léta. Příběh je velmi poutavý, zajímavý a v podstatě i nevšední. Je však nutné ocenit právě neakcentovaný apel na diváka, který tvůrci filmu zvládli opravdu bravurně.
Nutno dodat, že se jedná o volné pokračování seriálu #martyisdead z roku 2020, který byl oceněn mezinárodní cenou Emmy. Stal se tak historicky prvním tuzemským seriálem, který na ocenění dosáhl a dodnes má mezi diváky velmi pozitivní ohlasy především díky autenticitě příběhu.
