Hračkářství Bambule dětem nabízí koupi stíracích losů, díky kterým mohou vyhrát různé hračky a věci, které jsou vhodné pro děti. Peníze děti ale vyhrát nemůžou. Na webových stránkách stojí, že vyhrát může každý, ale zároveň musí po setření losu najít tři stejné symboly. Pro děti by ovšem taková forma zábavy nemusela být vhodná a mohla by je ovlivnit i v budoucnu.
Lidé, kteří se rozhodnou stírací los hračkářství bambule koupit, po celou dobu neví, zda opravdu vyhrají nebo ne. „Cena stíracího losu je víceméně symbolická. Opravdu vyhrává každý los. Po setření políček se vždy objeví k výhře potřebné tři symboly. Ty určí, z jaké kolekce odměn si pak dítě může výhru vybrat,“ řekla pro redakci Antiyoutuber.cz manažerka marketingu Bambule Kristýna Bzenecká. Pro děti je prý zábavou i zpestřením prvek překvapení a zároveň i to, že si děti po výhře mohou vybrat to, co se jim opravdu líbí. Podle Bzenecké je takový los, který stojí padesát nebo sto korun, vhodný i jako dárek pro děti, protože si mohou sami hračku vybrat.
Jenže se pořád jedná o produkt, který se velmi podobá losům, které si kupují dospělí. A to může být problém. I na takových losech se totiž podle psycholožky Alžběty Pošmourné dá vypěstovat závislost. „Dětský mozek není pořádně vyvinutý a tím pádem u nich vzniká závislost mnohem snadněji než u dospělých lidí. Děti nedokážou vyhodnotit, že třeba nemusí pokaždé vyhrát, že mohou za losy utratit veškeré kapesné, které dostaly i na jiné věci,“ vysvětlila pro redakci Antiyoutuber.cz Pošmourná, která se zabývá psychologickým poradenstvím pro děti, mládež i dospělé. Jenže tím to zdaleka nekončí. Velký problém vzniká už při vymýšlení vzhledu jakýchkoliv losů.
„Losy pracují s naším podvědomím. Každý los je udělaný tak, aby byl pro lidi lákavý. Buď vás to má zaujmout třeba nějakým třpytem, designem, barvami nebo zvířátky. I ten los z Bambule je podle mě velmi lákavý a zároveň cílená reklama na to, aby si děti jejich los koupily. U stírání losů se navíc dětem může vyplavovat levný dopamin a mohou mít určité vzrušení ze hry,“ řekla Pošmourná. U dětí se prý tímto stylem buduje i jakýsi zvyk na šanci okamžitého zisku, což může být také problém. Děti by se totiž měly naučit, že odměnu získají až poté, co pro to něco udělají. V budoucnu to pro každého člověka samozřejmě znamená chodit do práce.
„Podle toho, jak ten los vypadá a co všechno je u toho napsané, mají ty děti opravdu malou šanci si ho prostě nekoupit. Zároveň u toho vzniká i návyk na pocit euforie a přijde mi, že tímto způsobem děti učí, že kupovat si losy je prostě v pohodě,“ řekla Pošmourná. Ačkoliv manažerka marketingu Bambule Bzenecká tvrdí, že každý los je výherní, pro děti to může být i tak velmi špatné. Mohou se totiž naučit pravidelně si kupovat losy a v budoucnu proto mohou mnohem více sympatizovat s losy, které se prodávají dospělým lidem a výhrou jsou peníze. Protože budou z dětství znát pocit výhry z losu, mohou si na základě toho kupovat další a další losy v naději, že ten další bude tím výherním.
Bzenecká si ale myslí, že jsou losy Bambule naprosto neškodné a dětem vůbec nic nehrozí. „Od doby spuštění jsme se nesetkali s negativními reakcemi ze strany rodičů. Nemyslíme si, že tato forma stírací hry povede děti k jakékoli závislosti nebo touze na hazardu. Z našeho pohledu se stylem propagace i grafikou akce snažíme produkt prezentovat opravdu jako odměnu s překvapením, spíše ve stylu kola štěstí,“ řekla Bzenecká. Přesně o tom ale mluvila psycholožka Pošmourná. Nabízení jasné výhry, design a grafika jsou klíčové v tom, jak losy na děti působí. Ty jsou poté mnohem více nalomené k tomu, aby si stírací los koupily.
