Když si dnes uživatel TikToku položí otázku, jak zlepšit svůj život, často to neznamená hledání kvalitního doporučení, ale volání po co nejšílenějším triku. Místo dotazů typu „Jak šetřit?“ nebo „Co použít na pleť?“ se ptáme: „Řekněte mi ty nejdiaboličtější způsoby, jak zbohatnout“ nebo „nejvíc unhinged beauty hacky“.
A v komentářích se pak objevují odpovědi jako „hladovění mi ušetřilo spoustu peněz“ nebo „představila jsem si, že když mám pod 800 € na účtu, zemřu“.
Za touto radikální proměnou stojí algoritmy sociálních sítí, které fungují podle jednoduché rovnice: co přitáhne pozornost, to se zobrazí víc. „Nejsme skutečnými uživateli sociálních sítí – jsme produktem. Přesněji řečeno, náš čas a pozornost se prodává inzerentům,“ vysvětluje Kaitlyn Regehr, profesorka digitálních humanitních věd na University College London. A právě extrémní obsah, který šokuje, rozděluje nebo pobuřuje, nás na sítích udrží nejdéle.
Co ale vede lidi k tomu, že se obracejí s intimními dotazy na úplně cizí uživatele internetu? Podle výzkumnice Soumye Awasthi z Observer Research Foundation je to osamělost: „Společnosti tvořené rodinami se stávají čím dál víc nukleárními, s minimálními vazbami na rodinu, komunitu i okolí.“ V éře sociální izolace a slabých vztahových sítí se algoritmická rada může zdát jako přirozená náhrada mezilidské opory – i když je absurdní, nebezpečná nebo zcela mimo realitu.
Podle publicisty Clivea Thompsona se internetové rady posunuly z praktických a rozumných do roviny extrémního obsahu, který má hlavně pobavit nebo vyvolat emoci. „V klidném světě by vyhrávala realistická rada, něco, co lze skutečně aplikovat. Ale algoritmy jako ten TikTokový dnes preferují jednorázové virální videa před stabilními, klidnými tvůrci.“ Rada se tak stává spíš žánrem zábavy než nástrojem pomoci – což by samo o sobě nemuselo vadit, kdyby nešlo často o rady s potenciálně nebezpečným dopadem.
Co se tváří jako vtip, totiž může mít závažné následky – zvlášť když jde o zdraví, psychiku nebo tělo. „Většina lidí se na to dívá, protože jim to připadá vtipné. Ale co když to má miliardu zhlédnutí a 10 % diváků si řekne: ‚To není špatný nápad‘?“ připomíná William Brady z Northwestern University. V oblastech jako fitness, krása nebo duševní zdraví tak může extrémní a neověřená rada vést k reálnému poškození.
Nárůst extrémních rad na sociálních sítích ukazuje, jak výrazně algoritmy ovlivňují nejen to, co sledujeme, ale i to, čemu věříme a čím se řídíme v každodenním životě. Výzkumníci i digitální experti varují, že bez jasnější regulace a změny fungování platforem se budou extrémy i dezinformace dále šířit.

