Dobu, kterou trávíme na sociálních sítích, často považujeme za kvalitně strávený čas. Z užívání sociálních sítí se stala u většiny z nás denní rutina. Většinou ale nepřemýšlíme nad tím, jaké to pro nás může mít důsledky. Nadměrné užívání sociálních sítí nám totiž může zcela rozhodit každodenní režim. To později může ovlivnit chod našeho organismu.
Spousta lidí zapíná sociální sítě hned po probuzení. Lidé kontrolují, co je nového, nebo jestli jim někdo nenapsal. Už to může způsobovat jisté problémy. Lidský mozek je totiž hned po probuzení zahlcovaný nejrůznějšími informacemi. Kvůli tomu se poté člověk nemusí dobře soustředit na práci, v případě dětí na školu. Většina dětí je navíc na sociálních sítích i po cestě do školy a o přestávkách mezi vyučováním. V posledních vyučovacích hodinách už proto nemusí absolutně chápat výuku, protože je jejich mozek přehlcený informacemi, které nasbíral na sociálních sítích.
Závislost na sociálních sítích
Ať si to někteří lidé přiznají nebo ne, spousta z nich je na sociálních sítích závislá. Velkou roli v tom hraje především hormon dopamin, kterému se přezdívá „hormon štěstí“. „Největší podíl má na této závislosti opravdu levný dopamin. Levný se mu říká proto, že jde rychle nahoru a rychle dolů. Potom je i klasický dopamin a ten vám zůstává déle, protože ho i získáváte déle. Třeba když na něčem dlouho pracujete a po dlouhé době se vám to podaří. Ale při užívání sociálních sítí se vytváří levný dopamin, protože lidé bez jakékoliv námahy dostanou to, co chtějí a zároveň se tvoří i proto, že si myslí, že tam uvidí něco, co chtějí vidět,“ vysvětlila pro redakci Antiyoutuber.cz psycholožka Alžběta Pošmourná, která se zabývá psychologickým poradenstvím pro děti, mládež i dospělé.
Dopamin se prý může tvořit i ve chvíli, kdy lidé přidávají fotku, protože očekávají kladné reakce ve formě lajků a komentářů. Hormon štěstí ale není to jediné, proč jsou lidé na sociálních sítích závislí. „Na sociálních sítích vzniká závislost i proto, že lidé v tu chvíli nemusí uvažovat sami nad sebou. Pro lidi je to takový únik z reality. Sociální sítě jsou zároveň vyvinuté tak, že na nich lidé mají být závislí. Algoritmy jsou cíleně nastavené tak, aby vám vypočítaly, co chcete sledovat a co ne. A na základě toho vám hledají obsah, u kterého ten dopamin stoupne. Cílem takových algoritmů je, abyste na konkrétní platformě strávili co nejvíce času,“ vysvětlila Pošmourná.
Rozhození denního režimu
Vzhledem k tomu, že někteří lidé tráví na sociálních sítích veškerý svůj volný čas, většina z nich telefon vypíná až ve chvíli, kdy jde spát. Také to je ale velmi špatně a může to mít negativní dopad na lidský organismus. Telefony i tablety vysílají modré světlo, které blokuje zvyšování hladiny melaninu. Melanin je hormon, který navozuje pocit únavy a dává signál, že je čas jít spát. Lidé kvůli tomu nejsou unavení, chodí spát pozdě a v důsledku toho mají nekvalitní spánek a rozhozený denní režim.
„Spánek je jedna ze základních biologických potřeb. Člověk potřebuje být vyspaný stejně tak, jako potřebuje dostatečně pít a jíst. Proto je sledování obrazovek před spaním velmi špatné. Existuje sice režim, kterým některé mobily chrání oči, existují i ochranné brýle, ale člověk to pořád vnímá,“ řekla Pošmourná.
Vliv sociálních sítí na psychické zdraví
Nadměrné užívání sociálních sítí může vést hned k několika vážným psychickým problémům. Jedním z nich může být sociální úzkost, kdy lidé nezvládají komunikovat v normálním životě, protože jsou zvyklí komunikovat pouze přes sociální sítě. U lidí se mohou dokonce projevit i deprese a to z toho důvodu, že jim přijde, že jejich život není dostatečně dokonalý. Takový pocit jim mohou vyvolat videa, kterých je na sociálních sítí plno. Velkou roli v tom mohou hrát i influenceři, kteří neustále sdílí svůj luxusní život. Někteří lidé proto mají pocit, že pokud nemají miliony korun a nejezdí pětkrát ročně na dovolenou, nikdy nemůžou být skutečně šťastní.
„Za mě se dá říct, že nás to v podstatě odklání od našeho lidství. Lidé potřebují kontakt s druhým člověkem. Pro lidi je přirozené na člověka koukat, číst jeho reakce, vidět mimiku a gesta při komunikaci. Také je běžný fyzický kontakt, jako třeba přátelské poplácání po zádech, podání ruky a tak dále,“ vysvětlila Pošmourná. Takové věci ale lidé přes sociální sítě nemohou udělat a je pro ně proto nezvyklé, když takové věci mají udělat v reálném životě, nebo se s nimi setkají ze strany druhého člověka.
Jak se zbavit závislosti na sociálních sítích
Ačkoliv se zdá, že zbavit se závislosti na sociálních sítích je takřka nemožné, i v tomto případě se to dá zvládnout. „Jako u každé závislosti je potřeba, aby to vyšlo z člověka samo. On sám si musí uvědomit, že to narušuje kvalitu jeho života a pomalými krůčky to dát pryč. Bohužel se obávám, že vzhledem ke snadné dostupnosti a toleranci společnosti, to pro některé lidi a především děti může znamenat sociální vyloučení. Pokud je závislost na sociálních sítích velká, je dobré ji alespoň omezit,“ řekla Pošmourná.
Je velmi důležité si uvědomit, že svět na sociálních sítích se zcela odlišuje od reálného světa. Zároveň je dobré mluvit s dětmi o tom, že sociální sítě fungují tak, aby se na nich co nejvíce lidí udrželo co nejdéle. Někteří lidé si to sice uvědomují, i tak ale raději tráví čas na sociálních sítích, než aby se vypořádávali se starostmi a problémy běžného života. To ale může vést ke spoustě problémům a je proto důležité odhadnout správnou dobu, kterou na sociálních sítích trávíme.
