Podle statistik Office of National Statistics se 56 % žen cítí osaměle alespoň občas, přičemž nejvíce to pociťují ženy mezi 16 a 29 lety. Psycholožka Lowri Dowthwaite-Walsh upozorňuje, že tlak na velkou skupinu přátel je nerealistický: „Kvalitní vztahy – mít jednu nebo dvě blízké osoby, se kterými se můžete opravdu otevřít – jsou pro ženy důležitější než široký okruh známých.“
Pandemie a s ní spojená izolace tento pocit osamění ještě prohloubily. Téměř 45 % lidí během lockdownu uvádělo chronickou samotu, průměrný Brit navíc přišel o čtyři přátele. I proto se objevují nové platformy, které se zaměřují na přátelství místo romantických vztahů – například Communia nebo různé eventy skrze aplikaci MeetUp.
Pro mnohé je těžké přiznat, že se cítí osaměle. „Je těžké přiznat, že nikam nezapadáte,“ uvedla novinářka Kimberley Bond, která se speed-friendingu osobně zúčastnila. Přiznává, že se cítila jako „byla přistižena nahá“, když o tom řekla svým známým.
Přestože některé konverzace nebyly dokonalé, Bond si z večera odnesla nové kontakty – a možná i začátek opravdového přátelství. „Seznamování tímhle způsobem není pro každého, ale mně dalo naději. A minimálně jeden povedený večer.“ Zakladatelka Nicole dodává: „Když vidím ženy, jak se propojují, dojímá mě to. Vím, že to funguje.“
Podobné akce nevznikají jen v Británii, ale také v Americe. Stojí za nimi například veřejná knihovna v Brookings, která pořádá workshop speed friendingu. „Je to způsob, jak bojovat s epidemií osamělosti a zároveň najít přátelské tváře a budovat silnější komunitu,“ říká Mikaela Neubauer, koordinátorka komunitních služeb knihovny.
Speed friending funguje podobně jako jinde– účastníci se setkávají v krátkých pětiminutových rozhovorech u stolů, odpovídají na otázky a poté označí, s kým by se rádi znovu spojili. Neubauer následně zpracuje výsledky a propojí zájemce, kteří si navzájem padli do oka.
I za oceánem jsou totiž podobné akce potřeba. Podle údajů Gallupova průzkumu z června 2025 se totiž pravidelně cítí osaměle 18 % Američanů.
