Sociální sítě zaplavila videa, v nichž postavy v džínových vestách nebo s účesy z přelomu tisíciletí vyprávějí o „časech bez chatu a lajků“. Tvůrci využívají nástroje jako Midjourney či DaVinci Resolve a výsledkem jsou záběry, které na první pohled vypadají autenticky. „Žádné chaty, žádné zprávy, jen příběhy u ohně až do rána,“ říká například mladík ve videu sdíleném tvůrcem vystupujícím jako Nostalgia Cat.
Summer 2000 �� #summer2000s #2000s #2000sthrowback #2000snostalgia #nostalgia #early2000s
Účet Purest Nostalgia má přes 775 tisíc sledujících a jeho autor Josh Crowe získává desítky tisíc nových fanoušků měsíčně. „Jsem jenom zaměřený na to, abych přinesl pozitivní náladu,“ řekl Crowe, který používá směs „reálných referenčních snímků, obnovených a znovu vytvořených pomocí umělé inteligence,“ a čisté prompt engineering. Podobně rychle roste i projekt Maximal Nostalgia.
Popularita těchto videí ale vzbuzuje otázky. „Umělá inteligence je úžasný nástroj k zobrazení reality, která nikdy nebyla,“ varuje právník a youtuber Richard Hoeg. Přiznal, že i když osmdesátky nikdy neidealizoval, „nereálnost umělé inteligence“ v něm přesto vyvolala nostalgii.
Podle kritiků hrozí, že mladí diváci bez zkušenosti s devadesátkami snadno podlehnou iluzi a začnou věřit neexistující minulosti.
Podle psychologa Claye Routledge je však nárůst nostalgie přirozený. „Když se lidé cítí úzkostně a nejistí ohledně budoucnosti, přirozeně se obracejí k minulosti pro útěchu a vedení,“ vysvětlil. Umělá inteligence jim nyní nabízí dokonale vyleštěnou verzi „starých dobrých časů“ – jenže jde o svět, který nikdy neexistoval.
