Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa

Podcasty zabývající se skutečným zločinem nabírají na popularitě, jedním z nich je i pořad youtubera STN. | foto: https://www.youtube.com/c/STNvideosAntiyoutuber.cz

Boom podcastů o zločinech. Některé lidi uklidňují, mohou ale páchat i škody

Poté co na Netflixu vyšel seriál popisující řádění sériového vraha Jeffreyho Dahmera, prudce stoupá zájem o tématiku skutečného zločinu. Ať už jde o seriály či podcasty. Spousta posluchačů totiž touží nahlédnout do mysli zločince. Jedním takovým podcastem je pořad youtubera STN.
  17:00

Skutečné kriminální příběhy umožňují posluchačům nahlédnout do naší kultury a norem, stejně jako do našich úzkostí a hodnot. Posloucháním skutečných kriminálních příběhů odemykají svou přirozenou touhu řešit hádanky a záhady. Touží po tom moci spekulovat o tom, proč zločinec jednal tak, jak jednal. Celosvětově existuje mnoho podcastů, které se skutečným zločinům věnují.

Existuje však i řada podcastů, které se věnují jen případům z české či československé historie. Jedním z nich je podcast youtubera Petra Purmenského, známého jako „STN“ s názvem „Zpověď trestance“. Několik epizod mělo také název „Zpověď oběti“. Jak již názvy napovídají, moderátor v podcastu zpovídá trestance či oběti trestných činů. Vyptává se trestanců na důvody jejich činů a jejich následky. Jeden z jeho hostů se dokonce účastnil vězeňské vzpoury.

Dalším podcastem je pořad „Kriminálka“ . Moderátor Mirek Vaňura zavede posluchače až na místo činu. Odhaluje známé české detektivní případy po roce 1989 v novém pojetí.

Třetím v řadě je podcast redakce Seznam Zpráv s názvem „Ve stínu: Nejlepší kamarád“ věnující se případu pohlavního zneužívání žáka učitelem základní školy se po třinácti letech znovu otevírá. Po třinácti letech se případ opět otevírá. V investigativní rekonstrukci se k případu vrací učitel, žák, lidé z jejich okolí, policistka i soudní znalci.

Dalším je investigativní minisérie Janka Kroupy s názvem „Odkryto: Gučiho archiv“ . Popisuje svědectví korunního svědka kauzy Dozimetr Pavla Dovhomilji alias Gučiho. Autentické vyprávění odhaluje dosud neznámá fakta jednoho z největších politických skandálů posledních let.

Předposledním je pořad s názvem „Zloději životů“. Bývalý kapitán a člen pražské mordparty Jan Štočka popisuje společnou vlastnost recidivistů, sadistů a vrahů. Ničí životy všem v okolí svých obětí a berou životy nejen jim, ale i pozůstalým.

Posledním a nejznámějším českým podcastem zabývající se skutečnými zločiny je pořad s názvem „Historie českého zločinu“. Posluchači zprostředkovává zločiny od dob vzniku První republiky až po současnost ve formě rozhlasové hry.

Existuje i mnoho dalších pořadů věnujícím se této tématice, avšak většinou zahrnují i zahraniční případy.

Může být konzumace takového obsahu škodlivá ?

V článku pro NBCNews se dotazovali posluchačů kriminálních podcastů, jaký na ně mají vliv. Například Lauren Jacobsenová, která od dospívání poslouchá podcasty o skutečných zločinech, řekla, že to vypadá divně, ale lépe se jí usíná. „Je to hrozné říct, ale je zábavně fascinující vidět, jak se investigativní novinář dokáže prohrabat zločinem a poskládat střípky událostí tak, aby přišel s novým vyústěním trestného činu, který nebyl vyřešen nebo nebyl vyřešen nesprávně,“ řekl další z dotázaných.

Dle některých studií opravdu mohou být pořady věnující se případům občas i velmi morbidních vražd pro některé jedince uklidňující. Poskytují jim prý falešný pocit, že je možné nahlédnout do mysli zločince, čímž se vytváří psychologická ochranná bariéra. Zároveň poskytuje posluchačům druh úniku od jejich vlastních problémů.

Přesto znepokojivá povaha skutečného zločinu také může způsobit problémy těm, kdo jej konzumují. Některé případy mohou být pro posluchače tak drsné, že mu mohou způsobit trauma či ho nadměrně rozrušit. Několik dotázaných sdělilo, že občas nějaký díl svého oblíbeného podcastu vynechají. A to z důvodu, že je daný zločin moc drsný nebo se stal v okolí jejich bydliště a bojí se, že by je poslech těchto příběhů mohl poznamenat.