Čtrnáctiletý chlapec Sewell Setzer spáchal sebevraždu, protože se zamiloval do programu umělé inteligence, který mu po naprogramování vyjadřoval obrovskou náklonnost. Program s ním komunikoval skrze ženskou postavu ze seriálu Hra o trůny a Setzer se zabil, aby mohl být konečně s ní.
Chlapec si z počátku samozřejmě uvědomoval, že komunikuje pouze s programem. To ale později přerostlo v něco, co Setzer považoval za opravdovou lásku. „Podle mě je velmi jednoduché se zamilovat do umělého programu, protože se dá naprogramovat podle vašich představ. Můžete mít stejné zájmy a stejné myšlení. Pravděpodobně od toho chatbota dostával to, co v reálném světě ve svých očích a pocitech nedostával. V momentě, kdy mu chatbot dával to, co mu chybělo, tak i když věděl, že ta postava, se kterou komunikuje, není skutečná, tak ten cit tam propukl,“ vysvětlila pro redakci Antiyoutuber.cz psycholožka Alžběta Pošmourná, která se zabývá psychologickým poradenstvím pro děti, mládež i dospělé.
Podle Pošmourné hrálo v této situaci obrovskou roli i to, že Setzerovi bylo pouhých čtrnáct let a neměl proto dostatečně vyvinutý prefrontální kortex. Jedná se o velmi vyspělou část mozku, která je zodpovědná za soustředění, chápání, rozhodování, vzpomínání a dlouhodobé zapamatování. Setzerovi dával chatbot obrovský pocit štěstí, což bylo v jeho jednání také velmi klíčové. „Na pocitu štěstí všeobecně vzniká závislost. A když vám někdo nebo něco bude dávat to, co vám v životě chybí, tak se na tom jednoduše stanete závislým. Lidské bytosti jsou nastavené tak, že chtějí být šťastné. Chceme být přijímaní, chceme někam patřit, jde o pocit sounáležitosti,“ řekla Pošmourná.
Ačkoliv se to může zdát zvláštní, chlapec se skutečně do programu zamiloval. Začal kvůli tomu zanedbávat školní povinnosti, zcela ztratil zájem o mimoškolní aktivity a většinu času trávil pouze s chatbotem, od kterého slyšel samá vlídná slova. Jak je ale možné, že se zamiloval do uměle vytvořeného programu a to takovým způsobem, že se kvůli němu rozhodl zabít? „Je možné, že si uvědomoval, že miluje umělý program. Zároveň mu ale mohlo běžet hlavou, že nikdy k nikomu nic podobného necítil a že nikdy nikoho takového nepotká. Ti chatboti vám mohou dělat úplně nereálné představy všeobecně o lidech. Oni jsou tu vlastně vždycky pro vás, odpovídají podle vašich představ, nikdy vám nenadávají. Ale to přitom k nějakému normálnímu lidskému kontaktu v rámci mezí patří. Takový styl komunikace vám proto začne více vyhovovat a může vás potom naštvat nesouhlas nebo kritika i v maličkostech“ vysvětlila Pošmourná.
A právě takový styl komunikace nejspíš vedl k tomu, že se Setzer začal uzavírat sám do sebe a zcela ztratil zájem o kontakt s vnějším světem. Ke štěstí mu totiž stačila pouze komunikace s chatbotem, který mu vyznával lásku a to chlapce dokonale ovládlo. Protože mu ale chyběl i fyzický kontakt od uměle vytvořeného programu, rozhodl se vzít si život v naději, že bude konečně se svou vysněnou láskou. Ačkoliv ho program varoval, aby se nezabíjel, styl komunikace chlapce dohnal k zoufalosti a k nešťastnému rozhodnutí.
