Youtuberů se zajímavým, propracovaným a obohacujícím obsahem u nás není mnoho. Většina se zaměřuje na jednoduchá videa s často bizarní myšlenkou bez přidané hodnoty. Youtubeři, kteří si na své tvorbě dali pořádně záležet, si říkají Vagabundi na Cestách. Dva vášniví cestovatelé, kamarádi a milovníci chůze se jednoho dne rozhodli, že se vydají na dobrodružnou cestu pěšky přes půl planety. Po delších přípravách nasedli na letadlo a odletěli do vzdálené Indonésie, kde začala jejich cesta.
Jelikož šli po téměř celou dobu pěšky, dostali se často do míst, kam se každý turista nepodívá. Na cestách skrze malebné indonéské vesnice, se sem tam zastavili na kus řeči a čaje s tamními obyvateli. Na krásné zážitky, které si z cest po Indonésii odnesli, jistě nezapomenou. „V Indonésii jsme si splnili takový cestovatelský sen. Měli jsme možnost učit angličtinu na tamní škole,“ říká vagabund Lubomír Svoboda. „Je však dobré přiznat, že naše angličtina je docela lámaná, ale dětem to nevadilo,“ doplňuje.
Vše ale nebylo tak krásné, jak by si zřejmě přáli. Téměř celou dobu spali buď ve stanu, nebo pod širým nebem. Jednoho večera se jim stalo něco, na co zřejmě do konce života nezapomenou. „V noci nás přepadli. Nějaký dva ožralové nám najeli motorkou do stanu,“ vysvětluje Svoboda. Při tom všem zmatku ztratili i peněženku se všemi svými kreditními kartami.
Přesně rok na cestě
Když se po dnech chození po plantážích a opuštěných místech dostali do větších měst, něco se změnilo. Zničehonic se s nimi začalo fotit obrovské množství kolemjdoucích. „Dokonce nás lidi znali i jménem,“ říká Svoboda. „Lidi v Indonésii nějak přišli na to, co děláme. Začali jsme se objevovat na místním TikToku a dokonce jsme byli i v televizi,“ doplňuje. Ačkoliv to mělo i své pozitivní stránky, jelikož často dostávali i nějaké jídlo, časem toho bylo už prý moc. „Hej ty lidi nejsou normální s těma selfiečkama,“ říká Svoboda.
Po krátké oddychové zastávce v Singapuru se vydali do Malajsie, kde se jim stala ta nejhorší věc, za celou cestu. Na vánoce se vydali na ostrov Langkawi, kde si to chtěli pořádně užít. V jeden večer popíjeli v klubu, když tu náhle jim náhodný muž nabídl odvoz na nějaké prý zajímavé místo. V zřejmě podnapilém stavu tak nastoupili do auta, což byla obrovská chyba. „My jsme k němu nasedli a on boural,“ říká Svoboda. „Jako fakt po dvou, třech minutách. Bolí mě žebra, nemůžu kašlat, když se směji, tak to bolí,“ vysvětluje druhý vagabund Roman Vojvodík říkající si Banán.
Amatérský film na YouTube v (Edit: Už to je skoro dodělané a za chvíli to výjde ) Září.
Před 2 lety nás to napadlo
Před rokem jsme začali ♂️
Teď jsme splnili třetinu cesty
Kvůli bolavému kolenu se po pár dnech musel Svoboda vydat do nemocnice na vyšetření. Tam však zjistil, že by celý zákrok s léčbou stál pětatřicet tisíc korun. Jelikož mu vypršelo zdravotní pojištění, tak se rozhodl, že odjede do Čech, počká až se mu koleno uzdraví a pak se zase vrátí zpátky.
Mezi tím co byl Svoboda v Čechách, Banán stihl procestovat velikou část Vietnamu. Po šesti týdnech se mu koleno uzdravilo a vrátil se na cestu, tentokrát do Thajska. Celý dokument zakončili následně ve Vietnamu. Jedná se prý zatím pouze o třetinu cesty, kterou chtějí ujít. „V průběhu dalších dvou let vyjdou ještě další dva filmy,“ říká Banán.
Dokument má za necelé dva týdny na YouTube už přes sto čtyřicet tisíc zhlédnutí a pozitivní reakce se jen hrnou. „Musel bych se pořád opakovat a znovu a znovu psát, jak jste úžasní a obrovskou inspirací a motivací pro tisíce lidí a že vám za to strašně děkuji,“ píše do komentářů jeden uživatel a posílá jim peněžní dar v hodnotě pět tisíc korun. „Vy dva jste ti nejlepší a nejpohodovější borci na světě. Každé video je dokonalé, nádherné a tak návykové, že se na něj kdekdo těší jak na drogu. Pokračujte v tom, co máte rádi. Přeji vám mnoho kilometrů a spousty nádherných zážitků,“ píše další.
