Od začátku to byl případ plný výbušných emocí, obvinění z domácího násilí, zinscenovaných výpovědí dětí, dvou kultur narážejících v jednom domě a především tvrdé bitvy o to, co je vlastně pravda. Když se případ poprvé dostal před soud, Molly i její otec byli odsouzeni za vraždu druhého stupně a dostali každý 20 až 25 let vězení.
Jenže tohle nebyl konec.
V roce 2020 soud jejich rozsudek zrušil kvůli procesním chybám. Otevřel tak dveře k novému procesu a do případu se opět vlila média, právníci, tlak rodiny, politika i veřejné mínění. Jasonova rodina v Irsku byla šokovaná. Jeho děti, které mezitím vyrůstaly zpět u příbuzných v Limericku, začaly znovu prožívat noční můru. A Molly Martens? Ta se po devíti letech od vraždy vrací na svobodu s čistým trestním rejstříkem.
Netflix tento týden spustil dokument A Deadly American Marriage, který rekonstruuje celý případ a pokládá nepříjemné otázky. Jak je možné, že žena a její otec, kteří přiznali, že Jasona Corbetta zabili, odejdou po čtyřech letech z vězení? Proč dostali dohodu o vině a trestu, která jim umožnila výměnu za méně závažný trest? A kdo vlastně byl Jason Corbett násilník, jak tvrdila Molly, nebo oběť manipulace, jak říká jeho rodina?
Dokument se nesnaží být soudcem. Místo toho ukazuje, jak komplikovaný je systém amerického práva, když se střetne s emocionálně vypjatým zločinem a mediálním zájmem. A že spravedlnost má mnohdy víc podob, než bychom chtěli přiznat.
Vyprávění střídá výpovědi vyšetřovatelů, právníků, přátel i členů Jasonovy i Mollyiny rodiny. Velkou roli v dokumentu hrají Jasonovy děti z prvního manželství, Jack a Sarah, kteří dnes už jako mladí dospělí mluví otevřeně o tom, co se tehdy stalo. Oba byli po vraždě otce chvíli v péči Molly a její rodiny. Oba tvrdí, že byli zastrašováni a nuceni vypovídat proti vlastnímu tátovi. Tvrdí, že si Molly snažila vybudovat obraz ženy, která byla zachráněna před násilníkem, a že jim říkala, co mají říkat. Když pak přišli zpět do Irska, jejich výpovědi se změnily. To byl jeden z klíčových momentů, který u odvolacího soudu zpochybnil původní verdikt.
Naopak Molly Martens se v dokumentu objevuje jako rozporuplná postava. V emocích mluví o tom, že s Jasonem zažívala psychické i fyzické týrání, že se bála o svůj život a že v den vraždy šlo o obranu. Její otec, agent FBI ve výslužbě, tvrdí, že Jasona napadl proto, že „už to nešlo dál“ a že šlo o ochranu dcery. Ale žádné fyzické důkazy o týrání se nikdy nenašly. Ani jeden z Martensových při prvním procesu nevypovídal, přestože dnes tvrdí, že měli právo bránit se.
Klíčové otázky přitom zůstávají nejasné. Proč Molly s otcem nezavolali ihned po incidentu záchranku, když tvrdí, že Jason žil? Proč v jejich výpovědích chybí časová shoda? A proč byli schopni získat tak výhodnou dohodu o trestu, přestože Jason zemřel v jejich domě s rozdrcenou lebkou?
Odpověď je nepříjemná, protože dohoda byla pro stát jednodušší. Po devíti letech a sérii právních chyb byla šance na opětovné odsouzení nejistá. Obě strany souhlasily, že tohle bude kompromis. Martensovi dostali za neúmyslné zabití sedm let, z čehož byli po čtyřech letech a dvou měsících propuštěni. Na svobodu. Bez lítosti.
Jason Corbett je mrtvý. Jeho děti jsou zničené. Molly Martens chodí na jógu a začíná znovu. A Netflix z toho dělá globální podívanou, která vás přinutí přemýšlet, co vlastně znamená spravedlnost.
Pokud jste ještě dokument neviděli, připravte se na těžké emoce. A na jednu z nejsložitějších kauz, která ukazuje, že spravedlnost není černobílá. A že i když se někdo přizná, neznamená to, že za to bude pykat.
Případ Corbett–Martens není jen tragédie jedné rodiny. Je to důkaz, že někdy nestačí mít pravdu. Musíte mít i systém, který je ochoten ji slyšet.