Zatímco se rodiče i zákonodárci často zaměřují na omezení času stráveného u obrazovek, nová americká studie publikovaná v lékařském časopise JAMA přináší důležitý posun v pohledu na duševní zdraví dětí. Výzkum, který sledoval více než 4 000 dětí od věku deseti let, ukazuje, že délka screen time sama o sobě není rozhodujícím faktorem. Klíčové je, zda děti vykazují známky závislostního chování – například potíže odložit mobil, nutkavé kontrolování sociálních sítí nebo pocity úzkosti bez přístupu k zařízení.
„Toto je první studie, která ukazuje, že problémem není čas, ale návykové používání,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Yunyu Xiao, odbornice na psychiatrii a populační zdraví z Weill Cornell Medical College. Děti, které vykazovaly vysokou nebo rostoucí míru závislostního používání technologií, měly podle ní ve čtrnácti letech dvakrát až třikrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít sebevražedné myšlenky nebo sklony k sebepoškozování.
Důvodem je mimo jiné nedostatečně vyvinutý prefrontální kortex u dětí, který v dospělosti pomáhá brzdit impulzivní chování. „Pokud se objeví varovné signály, je důležité vyhledat odbornou pomoc. Nevíme, jestli pouhé odebrání telefonu pomůže – někdy to může vést k rodinným konfliktům a situaci zhoršit,“ dodala Xiao. Závislostní chování se podle ní lépe řeší psychoterapií než přímým zákazem.
Výsledky zároveň poukazují na širší společenský problém. Podle Mitche Princsteina, vědeckého ředitele Americké psychologické asociace, by se pozornost neměla soustředit pouze na rodiče, ale i na technologické firmy. „Závislostní používání jsme zabudovali přímo do designu produktu,“ upozorňuje.
Studie navíc ukázala, že nejzranitelnější jsou děti z domácností s nižšími příjmy, bez vysokoškolsky vzdělaných rodičů nebo z neúplných rodin. U těchto skupin se návykové chování objevovalo častěji, a to zejména v souvislosti s mobilními telefony a sociálními sítěmi.
Přestože jiní vědci, například Jason Nagata z Kalifornské univerzity v San Francisku, považují screen time stále za důležitý ukazatel, připouštějí jeho omezenou výpovědní hodnotu. Psycholožka Jean Twenge pak zdůrazňuje, že jak čas u obrazovky, tak závislostní chování jsou důležité – a jejich řešení by mělo být stejné: „Nepouštět děti na sociální sítě před 15. rokem a co nejvíce oddálit pořízení chytrého telefonu.“
