Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek

Margot Robbie ve filmu Barbie ztvárnila hlavní roli. | foto: Profimedia

Komentář: Film Barbie jako lekce feminismu pro začátečníky? Místy nudí, umí ale i pobavit

Film Barbie lákal diváky několik měsíců a ve středu měl konečně premiéru. Sice je v něm mnoho vtipů a umí diváka vtáhnout do růžového světa Barbie a Kena, v některých případech nudí. Někdy také působí jako lekce feminismu pro začátečníky a směsi mužské a ženské objektivizace.
  14:40

Tento text obsahuje spoileru děje Barbie filmu.

Jeden z nejočekávanějších, nebo přinejmenším nejprobíranějších, filmů letošního roku se ve středu konečně dostal oficiálně do kin. Téměř vyprodané kinosály v Praze se plnily růžovou barvou a nedočkaví diváci se těšili na ztělesnění oblíbené panenky Barbie v podání Margot Robbie a jejího přítele Kena, kterého ztvárnil Ryan Gosling. Jejich herecké výkony byly obdivuhodné, děj však pokulhával.

O obsazení Robbie a Goslinga se nejen na sociálních sítích vedly dlouhé debaty. Kritici tvrdili, že jsou na role dvojice panenek oba moc staří, což nelze úplně vyvrátit. Dvaačtyřicetiletý Gosling na začátku filmu v roli naivního Kena působil přinejmenším úsměvně. Jeho postava si však postupně prochází poměrně zásadní změnou, kterou by tak uvěřitelně neztvárnil každý.

V Barbielandu je všechno dokonalé, růžové a každý den je nejlepší den v životě. Každá žena se jmenuje Barbie a má dokonalý život, dům a často i vzhled a může být čímkoli si zamane. V růžovém světě zároveň vládne matriarchát, takže rozhodující postavení ve společnosti mají Barbie. Jsou spisovatelky, vědkyně, soudkyně, vyhrávají Nobelovy ceny a Barbieland má samozřejmě také svoji prezidentku.

Na druhou stranu Kenové jsou prostě Kenové. Jejich nálada a životní role závisí na tom, jestli se na ně jejich vyvolená Barbie usměje nebo ne a jejich životní účel je jen být s některou Barbie a dělat jí společnost.

Hlavní zápletka je jednoduchá. Dokonalá a „stereotypní Barbie“, jak Robbie samu sebe nazývá, začne mít z ničeho nic nechtěné myšlenky na smrt. O den později přestane chodit po špičkách a na jejím dříve dokonalém stehně se objeví celulitida. Proto musí vyrazit do opravdového světa a najít ženu nebo slečnu, která si s ní hraje a celou situaci napravit.

S Barbie se vydává do Los Angels i Ken a oba brzy zjistí, že ne všude mají hlavní postavení ve společnosti ženy, což Kenovi velmi imponuje. Barbie to však vnímá obráceně a Ken se vrací zpátky do růžového světa. Barbie čeká náročnější cesta, musí uprchnout vedení firmy Mattel, které je složené jenom z mužů a na pomoc si bere ženu z lidského světa společně s její dcerou.

Patriarchát a vymytý mozek

Po návratu do Barbielandu je však čeká velké překvapení. Matriarchát totiž vystřídal patriarchát a hlavní slovo mají Kenové. Začíná tak poměrně bizarní část filmu, ve kterém jsou muži postavení do poměrně nelichotivé role, kdy jejich náplň života jsou koně a pití piva. Všechny Barbie jsou jim naprosto podřízené, mají „vymytý mozek“ a slepě jim slouží.

Koně mají v novém životě Kenů bezpochyby zásadní roli a film je kvůli nim plný mnoha bizarních, nudných a zbytečných scén. V jedné z nich například Kenové získávají Nobelovu cenu za koně a v jiné mají místo živých koní koně s tyčí a plyšovou hlavou, čímž pravděpodobně tvůrci upozorňují na popularitu hobby horsingu. Proč je ale kůň pro muže tak zásadní? Ken totiž v opravdovém světě zahlédl policejní hlídku na koních a okamžitě nabyl dojmu, že koně jsou pro patriarchát důležití.

Nakonec vše samozřejmě dobře dopadne a Barbieland se vrátí do původního stavu díky tomu, že podle žen jsou muži prostě muži a je jednoduché je napálit pomocí takzvaných ženských zbraní. Naivita Kenů je jedním z mnoha stereotypů, kterých je film bez nadsázky plný. Barbie je přece jen dokonalá blondýna, která má být v životě jen hezká, což se tvůrci filmu snaží vlastně částečně vyvrátit, i přes to k takovému předpokladu film vybízí.

Lekce feminismu

Je také nutné si položit otázku, pro koho je film Barbie vlastně určený. Děti budou z filmu pravděpodobně zklamané, protože ho jednoduše nemohou ani částečně pochopit. Na dospělé naopak film může působit jako směs lekce feminismu pro začátečníky a zároveň neustálé objektivizace ať už žen nebo mužů. Je to sice film o panenkách, ale v některých případech toho bylo až příliš.

V jedné ze scén je Barbie dokonce nazvána fašistkou a film v některých případech vyznívá přinejmenším nelogicky. Je v něm sice mnoho vtipů, humor však poměrně bizarní válku společenských systémů nezachrání ani v nejmenším.

První polovina filmu byla hravá a zábavná, druhá se poměrně táhla. Je Barbie špatný film? Není. Svým způsobem vlastně umí vtáhnout do děje a je příjemné se ponořit do růžového, plastového a v první části filmu dokonalého světa Barbie a Kena. Možná však kdyby film tolik nepoučoval a nesnažil se věnovat tolika relativně aktuálním tématům, jeho vyznění by bylo mnohem pozitivnější.