Kdo v dnešní době není na sociálních sítích, jakoby nežil. Spoustu událostí se odehrává v internetovém světě, čemuž pomáhají i různé aplikace. Jedna z nich je právě čínská aplikace TikTok. Ta v posledních letech zaznamenala masivní nárůst v počtu uživatelů, přičemž se nekompromisně dere na první příčky nejpoužívanějších aplikací světa. Známé challenge z YouTube se tak přesouvají na TikTok. Ne všechny jsou tak zábavné, jak se zdají. Jedna ze smrtících výzev se jmenuje Blackout challenge. Děti se v ní pro pobavení škrtí až do omdlení. Smrtí kvůli této šílené výzvě v poslední době přibývá čím dál více.
Většina sociálních sítí má věkovou hranici pro jejich užívání osmnáct let, pro zamezení nevhodného obsahu mladistvým. TikTok je na tom však jinak. Už od třinácti let si může kdokoliv tuto nevyzpytatelnou aplikaci stáhnout a přihlásit se na ni. I přes to je však na aplikaci mnoho uživatelů pod touto věkovou hranicí. Často mladiství uživatelé se na ní snaží zapůsobit na své sledující prakticky čímkoliv pro získání obdivu a slávy. Zapojují se tak často do trendů, které jsou na síti momentálně populární. Některé jsou neškodné, jiné však velmi nebezpečné, až smrtící. Jedna z těchto život ohrožujících výzev nese název Blackout challenge.
V čem tedy tato challenge spočívá? Způsobů, jak se dostat k vytouženému výsledku omdlení je více. Nejčastější však aktéři využívají nějakého předmětu jako pásku, či provazu. Snaží se tak na kameru škrtit do té doby, než omdlí. Jiný způsob je prováděn tak zvanou hyperventilací. Ten spočívá v rychlém a hlubokém vdechováním a následném vydechováním. Vytouženým výsledkem by měl být příjemný omamující stav a až omdlení. Ve skutečnosti se však jedná o něco velice nebezpečného. Kvůli nedostatku kyslíku může docházet k poškozování až milionů mozkových buněk. Nastat může i kóma, či dokonce smrt.
Vytouženým výsledkem pro aktéry je tedy omdlení. Jedná se o tak zvanou zkoušku odvahy. Děti tak mohou toužit po obdivu spolužáků a sledujících, přičemž chtějí dokázat, že jsou touto zkouškou schopni projít. Dle webu E-Bezpeci.cz se v nedávném výzkumném šetření z Centra PRVoK Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zjistilo, že až šestaosmdesát procent dětí z Čech slyšelo o podobných internetových výzvách a až sedmnáct procent si je vyzkoušelo.
Existuje tedy veliké procento mladistvých, kteří o tyto výzvy zavadili a následně je i vyzkoušeli. V minulosti podalo na aplikaci TikTok mnoho rodin žalobu za to, že se kvůli jejich dle nich špatnému algoritmu dětem takový nevhodný obsah zobrazil.
Ve světě tedy v posledních měsících začíná opět přibývat více případů úmrtí kvůli blackout výzvě. Jedna taková tragická smrt pochází z Argentiny. Pouze dvanáctiletá dívka byla rodiči nalezena v jejich domě mrtvá, oběšená na provizorní oprátce. Tuto výzvu zkoušela už potřetí. První dva pokusy jí vyšly, u třetího se nestihla dostat z oprátky, udusila se a celá děsivá smrt měla být nahrána na její telefon. Údajně ji prý spolužáci šikanovali. Po její smrti se u ní v telefonu našla konverzace, ve které jí zřejmě někdo ze školy poslal odkaz na tuto výzvu. „Myslím si, že ji někdo přinutil, aby to udělala. Byla hodně šikanovaná,“ sdělila její rodina.
Nebezpečná výzva se tedy dostala už i do našich škol. Pouze jedenáctiletý chlapec z jičínské základní školy se měl začátkem tohoto roku zapojit do šílené výzvy. Údajně se na kameru škrtil páskem z bojových umění, přičemž upadl do bezvědomí. Když ho našla jeho starší sestra, ihned zkontaktovala záchranou službu. Ta se s vypětím všech sil snažila zachránit chlapci život, avšak bohužel neúspěšně. Chlapec tak na následky výzvy zemřel.
Portál E-Bezpeci.cz radí, jak v případě, že rodič, či pedagog zjistí, že se dítě pokusilo tuto výzvu splnit pokračovat. Měli by sledovat, jestli se u dítěte nevyskytují varovné fyzické, či psychické příznaky. „Adekvátně pak na situaci reagovat a poskytnout dítěti informace o tom, jak nebezpečné toto chování je a jaké následky může způsobit. Komunikace rodiče, učitele či vychovatele s dítětem o problematice rizikových výzev v prostředí internetu musí probíhat citlivě, aby informování o rizikových výzvách nevedlo k případné nápodobě,“ píše pro E-Bezpečí Kamil Kopecký, vedoucí poradny E-bezpečí, projektu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
