Úterý 18. června 2024, svátek má Milan
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Instagram | foto: Antiyoutuber.cz

Odvrácená strana sociálních sítí. Kvůli body shamingu a šikaně si jsou děti schopné vzít život

Sociální sítě má v dnešní době téměř každý. Ačkoliv se mohou zdát zábavné, skrývá se toho za nimi daleko více. Většina platforem je omezena věkem, aby dětem přístup zamezila. Ty se na ně však beztak dostanou. Část z nich se pak potýká s kyberšikanou a dalšími urážkami.
  18:00

Sociální sítě jsou v dnešní době součástí života velké části populace. Většina z nich je omezena věkem, aby se k potenciálnímu škodlivému obsahu lehko nedostali nezletilí. Jenže věková hranice není nic neprolomitelného. Stačí pouze zfalšovat datum narození a je hotovo.

Na sítích navíc existují uživatelé s velkým počtem sledujících, takzvaní influenceři. Ti jsou skrze své příspěvky schopni ovlivňovat životy tisíců lidí, mnohdy i velkého počtu dětí a dospívajících. Jejich vliv umí být i pozitivní a motivující, v některých případech však může i uškodit. Sociální sítě ve velké míře ovlivňují vývoj a život dětí. Počet sledujících a lajků hraje pro některé až nepříjemně velikou roli.

Děti na sítích

Mezi lidmi do třiceti jsou bezkonkurenčně nejoblíbenější Instagram a TikTok. Podle webu statista.com je nejpočetnější skupinou uživatelů ta ve věku mezi osmnácti a čtyřiadvaceti lety. To jsou však oficiální data TikToku. Z praxe vyplývá, že TikTok hojně používají i děti od deseti let. A to přes to, že by na TikToku vlastně vůbec neměly být. Hranice pro založení účtu je totiž třináct let. Podobně je na tom i Instagram.

Na sítích se tak vyskytuje obrovský počet dětí a nezletilých. To vyvolává otázku, zda jsou pro ně sítě bezpečné a nemohou život dětí ovlivnit a poškodit. I to se děje. Sociální sítě a jejich negativní vliv jsou mnohdy důvodem sebepoškozování, někteří si kvůli kyberšikaně dokonce vzali život. S názorem, že sociální sítě mohou mít na děti negativní vliv a dokonce mohou být i nebezpečné, souhlasí odborníci. „Určitě ano. Hlavně protože mladí lidé jsou lehce ovlivnitelní, mnohem více než dospělí,“ odpovídá pro antiyoutuber.cz psychiatr Miroslav Skačáni.

To je i případ čtrnáctileté dívky z Velké Británie, která si kvůli vlivu sociálních sítí vzala život. Na platformách jako Instagram a Pinterest si vyhledávala příspěvky o sebepoškozování a sebevraždě. Než se rozhodla si vzít život, takových obrázků si zobrazila tisíce. Koroner Andrew Walker řekl, že jedním z hlavních faktorů její smrti byly negativní účinky obsahu na sítích. „Něco takového by nemělo být dostupné dětem,“ doplnil. Takových případů jsou po celém světě stovky.

Vliv influencerů

Ačkoliv sociální sítě mohou na první pohled působit neškodně a zábavně, skrývá se toho za nimi daleko víc. A to i přes to, že pro velkou část uživatelů nikdy nebezpečné být nemusí. Na děti mohou zaútočit sexuální predátoři, pedofilové, šikanátoři a mnoho dalších faktorů schopných ublížit nevinným dětem. Důležité je si říct, že reálný život probíhá venku a ne na sítích. Mnoho influencerů na sítě sdílí svůj krásný a dokonalý život, který bývá často jen umělý. To však mnoho dětí nemusí pochopit a své oblíbené influencery bezmezně obdivují a sledují.

Čím jsou influenceři známí, zajímaví a proč je lidé sledují? Někteří si svou slávu získali tvorbou obsahu, jiní zas například působením ve filmu. Někdy stačí i tak málo, jako se s někým populárním přátelit. Sledující mohou zaujmout jejich názory, se kterými se ztotožňují, či jejich životní styl. Ten může být však často zkreslený, sledujícím mohou prezentovat pouze obraz falešné reality. A mnohé děti to může ovlivnit. „Nechají se ovlivnit projevy těch, kteří jsou na internetu. Snaží se je napodobovat. Existuje riziko, že začnou vážně obdivovat osoby, nebo nějaké falešné identity,“ říká Skačáni.

Snadné ovlivňování a manipulovatelnost dětských sledujících může některým influencerům nahrávat. Třeba v případě, kdy se skrze spolupráce budou snažit propagovat a prodávat určité produkty. Dle Skačániho mají influenceři obrovský vliv, který mohou využívat k ovlivňování svých sledujících. Své sledující mnohdy ženou jak stádo ovcí jako jejich pastýři.

Ne všechny produkty a příspěvky, které influenceři inzerují, jsou škodlivé. Jenže existuje i závadný obsah. V poslední době se rozšířil trend elektronických cigaret a vaporizérů. Právě ty mnozí influenceři sdílí, někteří skrze spolupráce. A například Sugar Denny se pokoušela i o vlastní značku takových vaporizérů. To má vliv na sledující, kteří mnohdy touží po stejných věcech, které mají i jejich idoly. Není tak výjimkou vidět v ulicích malé děti s kouřící tyčinkou v puse, jelikož to viděli u jejich oblíbeného influencera a přijde jim to cool. „Vzor jim dává osobnost, které si oni váží. Takže riziko skutečně existuje, influenceři si mnohdy neuvědomí důsledky. Jenže v té chvílí influencer působí něco jako vůdce, kterého sledující stádovitě následují,“ říká Skačáni.

Častým argumentem influencerů je, že nechtějí omezovat, co na sítě dají a co ne. Chtějí zkrátka sdílet i svůj osobní život, který alkohol či elektronické cigarety zahrnuje. Je však důležité, aby si mnoho vlivných lidí na sociálních sítích uvědomilo, že když budou otevřeně mluvit o například právě návykových látkách, tak je sledují děti a mohou si pomyslet, že je to něco dobrého, zábavného, či správného.

Šikana na internetu

Velkým problémem sociálních sítí a internetu obecně je i kyberšikana. Oproti šikaně z „reálného světa“ je pro agresory o něco jednodušší. Internet totiž dává prostor pro anonymitu. Mnozí se tak nebojí někoho veřejně urážet, jelikož za to nečekají žádný trest. Šikanátor je tak často schopný napsat vcelku cokoliv, co by do očí nikomu neřekl. Někteří často šikanují pro pobavení ostatních a získání obdivu.

Jednou z forem kyberšikany je body shaming. Tedy urážení druhého člověka kvůli jeho vzhledu. Informace o tom, jak je body shaming rozšířen v populaci českých dětí, poskytuje výzkum Univerzity Palackého v Olomouci a společnosti O2 Děti a kult krásy v on-line světě, podle kterého třetina českých dětí potvrdila, že v online prostředí čelila posměškům týkajícím se jejich online profilu, čtrnáct procent dětí zažilo negativní komentáře spojené s obličejem a vlasy, jedenáct procent dětí zažilo urážky spojené s jejich postavou.

„Děti si přestávají vážit klasické autority a utíkají k těm pubertálním, jak v dobách, když ještě internet neexistoval. Internet vlastně nahrazuje živé lidi. To znamená, když někdo dítěti řekl do očí, že je tlusté, hnusné a nepřitažlivé, to dítě to bere úplně stejně,“ vysvětluje Skačáni, jak silně mohou na dítě zapůsobit komentáře na internetu ohledně jejich vzhledu.

Kamil Kopecký, vedoucí poradny E-bezpečí, projektu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pak uvádí, že body shaming se bohužel stal běžnou součástí komunikace také na internetu, především v prostředí sociálních sítí, které aktivně pracují s fotografiemi a videi, typicky jde o Instagram a TikTok. „Internet uživatelům poskytuje anonymitu a bezprostřednost, což může vést k tomu, že lidé jsou více ochotni kritizovat a ponižovat ostatní kvůli jejich vzhledu nebo postavě. Když se tato kritika stane veřejnou, může to vést k dalšímu šíření negativních myšlenek a názorů na určitou osobu nebo skupinu lidí,“ popisuje Kopecký ve svém článku.

„Body shaming v online prostředí má mnoho podob. Například se může jednat o urážky a narážky na vzhled lidí v diskusních fórech, na sociálních sítích, v komentářích pod příspěvky, v online chatovacích místnostech a dalších místech. Lidé mohou být napadáni kvůli své váze, výšce, barvě pleti, tvaru těla, vzhledu obličeje, vlasů a dalším vlastnostem, které mohou být vnímány jako odlišné nebo neobvyklé,“ dodává Kopecký.