Neděle 21. dubna 2024, svátek má Alexandra

Festival v Karlových Varech. | foto: Profimedia.cz

Komentář: Lesk a bída festivalu ve Varech. Někteří nemají kde spát, nejedí a loví sponzory v baru

Skončil filmový festival v Karlových Varech, kam se na pár dní přestěhovala v podstatě celá Praha. Co tam ale dělají mladí? Filmy většinu z nich nezajímají, jezdí jenom na večírky. Někteří ani nemají kde spát, jsou bez peněz a vracejí se prvním ranním spojem do Prahy. Někteří loví sponzory výletu v baru.
  18:30

V sobotu skončil sedmapadesátý ročník filmového festivalu v Karlových Varech, který je pro mnohé kulturní událostí roku. S nadsázkou se dá říct, že se do Karlových Varů na týden přestěhovala celá Praha. Většinu starších návštěvníků lákají především filmy a případně celebrity, které po kolonádě téměř nepřetržitě korzovaly. Mladí však jezdí do Varů především na večírky.

Ač je na festivalu uvedeno mnoho zajímavých a mnohdy artových filmů, většinu mladých filmy nezajímají. Karlovy Vary se na týden promění na město, které nikdy nespí a večírky tam v podstatě nekončí. V Campari zóně hraje hudba většinou do čtvrté ranní hodiny a bar v hotelu Thermal má otevřeno minimálně do pěti.

Karlovy Vary nejen že na týden nikdy nespí, jsou na týden i v podstatě nejdražším městem v Česku a tak se na poslední chvíli ubytování v podstatě sehnat nedá, nebo stojí zhruba tři tisíce na noc. Proto nejeden mladý z Prahy spoléhal na první ranní vlak zpátky do hlavního města. Jede totiž v pět a do té doby se dalo jednoduše zabavit. Potom jeli zpátky domů a někteří se na večer zase vrátili.

Někteří se sice do Varů přestěhovali na celý týden, nocleh ale neměli. Proto se každý den vyspali jinde, třeba u některého ze známých, který si ubytování zařídil včas a místo tří tisíc ho stálo třeba polovinu. „Mám tu hodně kamarádů, pokaždé spím jinde. Vždycky se to nějak vyřeší. Loni jsme spali pár dní v autě,“ říká jeden z návštěvníků.

Ubytování v době festivalu je pro studenty nekončící téma a mnoho z nich proto spoléhalo na stanové městečko. Není sice přímo ve městě, jezdí tam ale každý rok relativně často autobus a je to levné. Proto jste mohli přes den potkat na kolonádě mladé studentky v šatech a podpatcích a v noci je vidět při tom, jak se jim boří vysoké boty do trávy u stanu.

Ve Varech není drahé jenom ubytování, je tam drahé úplně všechno. A jíst více než týden každý den v restauraci je pro většinu mladých představitelné. Proto mnozí jedí především pečivo a podobné potraviny ze supermarketu, který je od hotelu Thermal nedaleko. „Radši to jídlo oželím a peníze utratím až večer za pití,“ směje se jedna z návštěvnic.

Lovení sponzorů v baru

Po kolonádě korzovaly stovky studentů a mladých, kteří vypadali jako by zrovna odešli z focení pro módní magazín, kupovali si nejlevnější pití a v podstatě nejedli. Někteří z nich také doufali, že je zkrátka někdo na něco pozve. Pro ty se stal útočištěm především bar v hotelu Pupp a jeho okolí. Celebrity a nejbohatší návštěvníci festivalu se scházejí totiž právě tam a proto někteří doufali, že takzvaně uloví nějakého sponzora večera při tom, co budou pít nejlevnější drink, který si můžou v baru dovolit, protože na víc jednoduše nemají peníze.

Je něco špatného na tom, že studenti jednoduše nemají peníze na to žít ve Varech týden? Není. Je však přinejmenším úsměvné sledovat, že pro mnohé z nich je fotka na Instagramu z kolonády tím jediným důvodem, proč se na filmový festival vydávají. Ve svých nejlepších a nejdražších outfitech se procházeli mezi hotely Thermal a Pupp, pili levné víno z večerky a přemýšleli, kde zrovna ten den budou spát a jestli se náhodou nebudou muset vrátit do Prahy, protože žádný nocleh nesehnali.

Jak už bylo zmíněno, do Varů se sjíždí na týden celá Praha a na místě se zdálo, že se celý svět kolem zastavil. Ti, kteří na filmy chodili, od rána zkoušeli sehnat místa alespoň na jeden z filmů, což podle některých bylo mnohem těžší než předešlé roky. Každý celý týden řešil, kde je ten den zrovna nejlepší party a v brzkých ranních hodinách se koneckonců stejně všichni sešli v baru hotelu Thermal, který byl otevřený nejdéle.

Samozřejmě ne všichni žili tak, jak bylo výše popsáno, nezanedbatelná část z nich však ano. Někteří se také vraceli do Prahy každý den autobusem o půl sedmé večer, protože v ten čas jede poslední spoj. Jednoduše kdo nebyl aspoň jeden den ve Varech, jako by nebyl. A je jedno, co tam dělal, fotka na kolonádě s lázeňskou oplatkou je nutnost.