Markéta Lukášková je oblíbená spisovatelka a od roku 2020 také tvoří oblíbený podcast s názvem Příběh, který se opravdu stal. Za více než dva roky získala mnoho posluchačů a také vydala další knihu. Její části jsou ale prý více než inspirované jinými weby.
Lukášková se ve svém podcastu, jak název napovídá, povídá o příbězích, které se v minulosti staly ať už v Česku nebo v zahraničí. Zároveň se snaží navazovat na aktuální témata, která rezonují ve společnosti. Před prezidentskými volbami si pozvala některé kandidáty a vedla s nimi rozhovory.
Tahle epizoda má 77 minut, tak snad vás nebude nudit!
Je v ní i 8 ukázek z klasických filmů zlaté éry Hollywoodu, můžete během poslechu hádat, odkud jsou. ❤️
Věnuje se různým tématům a pravidelně vychází v rámci podcastu také série s názvem Co vás v dějáku nenaučili. Prý chce doplnit běžné školní osnovy o informace, které se ke studentům obvykle nedostanou. Výuka moderních dějin je totiž v Česku podle mnohých podceňovaná.
K sérii, která patří k nejoblíbenější tvorbě jejích fanoušků, vydala loni také stejnojmennou knihu.
„Pamatujete na školní dějepis? Vždycky končil druhou světovou. Jenže právě to, co nás v dějáku nenaučili, ovlivnilo naše životy nejvíc,“ uvádí v oficiálním popise knihy. V knize píše o tom, jak se v komunisté dostali k moci nebo třeba o propagandě v seriálech.
Bagatelizace historie?
Internetový časopis Bubínek Revolveru však nedávno přišel s informací, že se Lukášková více než inspiruje u jiných webů. Údajně jednu ze svých kapitol téměř celou přepsala z české Wikipedie, kterou následně neocitovala. Dále také část kapitoly přímo srovnávají. Podle nich se zároveň nejedná o jedinou kapitolu, v jiných částech knihy prý vychází z jednoho z rozhovorů, který však následně cituje. „Na rozdíl od Wikipedie uvádí rozhovor jako zdroj v soupisu literatury, avšak v samotném výkladu zamlčuje, že někdo konkrétní vedl rozhovor, a je tedy jeho autorem,“ uvádí web.
Dále podle nich Lukášková historii bagatelizuje. Na konci knihy má totiž rozhovory s několika pamětníky a jedním z nich je i muž, který vstoupil do komunistické strany roku 1970 a byl členem Lidových milic. Web uvádí část rozhovoru, ve kterém muž říká, že mu nic nechybělo, pil pivo a hrál fotbal. Následně uvádí závěr, ve kterém Lukášková píše, že se teď zpětně nedá nikomu zazlívat, jak se v minulosti zachoval a každý žil tak, jak uměl.
Lukášková se ke kritice ze strany internetového časopisu Bubínek Revolveru redakci antiyoutuber.cz vyjádřila. „Kniha vychází z podcastu, kde vyprávím to, co se skutečně stalo. Neumím si představit, jak jinak bych k faktům přišla, než nějakou rešerší a používáním zdrojů a jejich následnou parafrází v jazyce, který je čtenářům a posluchačům blízký,“ myslí si Lukášková. Je to jednoduše princip jejího podcastu, kdy v jednotlivých dílech převypráví příběh tak, aby její posluchače bavil. Sama v úvodu knihy píše, že není historik ani pedagog, ale vypravěč.
Lukášková zároveň redakci poslala seznam literatury ze které čerpala a odmítá nařčení, že by neuváděla zdroje. Také si myslí, že autorka článku nepřesně cituje, vytrhává z kontextu závěr a tuto část následně kritizuje jako bagatelizaci. „Také lživě uvádí, že jsem v rozhovoru s jedním pamětníkem neuvedla kontext jeho práce pro Lidové milice, když je tam přitom tento kontext uveden přímo v rozhovoru mou poznámkou,“ dodává.
Lukášková není jediná, která čelí kritice kvůli údajnému kopírování. Dlouhodobě někteří posluchači kritizují například tvůrkyně jednoho z nejúspěšnějších českých podcastů Opravdové zločiny. Nedávno se ozval autor jednoho z webů s nařčením, že jeden článek ve starším díle doslova předčítají. Podle nich však bylo všechno trochu jinak. Mnoho posluchačů kritizované tvůrce brání. Prý logicky musí vycházet z jiných zdrojů. Kritici však mají problém s tím, že si někteří nedávají práci s následnou parafrází použitých zdrojů.
