Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek

Jakub Šorm se připravuje na Red Face | foto: Antiyoutuber.cz

Z redakce do klece: Mám problém hlídat si stravu. V zápasení se zlepšuji, ale fyzičku mám špatnou

Mám za sebou druhý týden tréninku a je to velká dřina. Občas mám problém hlídat si stravu, ale alkohol stále nepiju. Trénuji dvakrát denně a je to velmi vyčerpávající. Myslím si, že dělám pokroky, ale ještě mám před sebou dlouhou cestu. Další týden přípravy na můj první zápas v MMA je za mnou.
  18:02

Je to velmi zvláštní pocit vstávat v dobu, kdy je ještě většina lidí v hlubokém spánku. Zároveň se ale cítím dobře, protože vím, že už jenom to, že jsem dokázal vylézt z postele, abych pro sebe něco udělal, je další krok k úspěchu. První týden byl pro mě opravdu náročný, protože jsem pořád přesně nevěděl, co mohu od konkrétního tréninku čekat. Osobně si ale myslím, že jsem se za týden dokázal posunout dál a díky tomu mi také trochu stouplo sportovní sebevědomí. Ale bolí to, co si budeme, bojové sporty zkrátka nejsou pro každého. Právě proto se snažím zlepšovat, abych se co nejvíce vyhnul bolesti.

První týden jsem si musel zvyknout na tlak, který jsou zkušení zápasníci schopní vyvinout. Občas je totiž člověk zasypávaný údery a musí se z toho dostat. Někdy to jde lépe a někdy zkrátka ne. Můj trenér Tomáš Peleška mi ale pokaždé všechno rád zopakuje a vysvětlí. Nejen on, ale také ostatní kluci v gymu jsou opravdu ochotní a i když sami přišli trénovat, neváhají mi kdykoliv pomoci a naučit mě nové věci. Ze začátku jsem měl strach, když se proti mě postavil svalnatý kluk, který by mě nejspíš v mžiku porazil. Držel se ale zpátky a dokonce mě nechal, abych si na něm zkoušel různé kombinace úderů.

Ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že ti kluci nemají potřebu dokazovat si, o kolik jsou lepší než já, přestal jsem se bát a naopak to beru jako nejlepší možný trénink. I tak je to ale vyčerpávající a ranní vstávání je neskutečně obtížné. Člověku se totiž honí hlavou, že by přeci mohl spát o tři hodiny déle a ne se jít někam fyzicky vyčerpávat. Vždycky si ale vzpomenu, proč to dělám a díky tomu je pro mě povinnost z vylézt postele. Ráno si dám vždycky kafe a snídani si dám až po prvním tréninku. Zjistil jsem, že se to dá zvládnout i na lačno a proto snídám až kolem desáté.

Co se týče váhy, ke konci týdne jsem vážil 89,3 kilogramů. Moc jsem toho sice neshodil, ale zároveň jsem si tolik nehlídal stravu. S přítelkyní jsme byli dvakrát v čínské restauraci, kde jsem si objednal smažené kuřecí kousky s hranolkami a druhý den smažený sýr s hranolkami. Předem jsem věděl, že bych se takovému jídlu měl vyvarovat, ale řekl jsem si, že do zápasu je ještě daleko a že si to mohu dovolit. Sám na sebe jsem se ale později zlobil, protože to byla pouze výmluva, abych si mohl dát jídlo, které teď zkrátka jíst nesmím. Opravdu se snažím vyvarovat tučným jídlům, ale je to velmi těžké.

Co se týče alkoholu, stále ho nepiji. Když už někam jdu, obvykle si dám vodu a když nad tím tak přemýšlím, vlastně ani nemám chuť na pivo. Upřímně jsem se bál, že nedokážu odolat pokušení a občas si pivo nebo nějaký drink dopřeji. To se ale vůbec neděje a jsem za to rád. Navíc nemám v podstatě čas chodit do hospody, protože jsem ráno i večer na trénincích, chodím do práce nebo odpočívám doma. Někdy se vracím domů tak vyřízený, že doslova padnu do postele a okamžitě usnu.

Musím říct, že tréninky jsou pro mě stále velmi náročné. Můj největší problém se jmenuje fyzička. Pořád mám velký problém s dýcháním a v některých situacích zmatkuji. Když se dostanu na zem a jsem v nevýhodné pozici, strašně rychle se vyčerpám. „Musíš zápasit chytře, uklidnit se a přemýšlet u toho. Nemá cenu se snažit dostat se z toho za každou cenu pouze silou, ale musíš si v tu chvíli vzpomenout na to, co ses naučil. Zápasí se také hlavou,“ vysvětlil mi Tomáš a měl pravdu. Zjistil jsem, že když se uklidním, dokážu vyvinout správný tlak ve chvíli, kdy je to potřeba a snažím se vymyslet, jak se z nevýhodné pozice dostat.

Ráno většinou trénuji brazilské jiu-jitsu, večer trénuji thajský box a MMA. Na trénincích se lidé střídají, takže často sparruji s někým, koho vidím poprvé. Některé sparringy zvládám a některé vůbec. Už se mi několikrát podařilo sparring partnera donutit vzdát se, ale samozřejmě jsem nikoho neknockoutoval. Přeci jen se jedná o trénink a tam o tohle prostě nejde. Do zápasu zbývá něco málo přes měsíc a doufám, že mi ta tvrdá příprava pomůže vyhrát. Pokaždé, když odcházím z tréninku, cítím se spokojeně i když jsem zbitý a vyčerpaný.

Témata: Jakub Šorm