O postavení žen v hudebním průmyslu se hojně diskutuje už mnoho let nejen mezi těmi, kdo se v něm pohybují. Mluví se nejen o genderových rolích, stereotypech, nerovnosti mužů a žen, ale také o sexuálním obtěžování a násilí. Teď na misogynii v hudebním průmyslu upozornila nová studie.
Komise pro rovnost žen a mužů britského parlamentu před dvěma dny zveřejnila výsledky studie o misogynii v hudebním průmyslu. Podle ní je hudební průmysl stále „pánským klubem,“ ve kterém je sexuální násilí a obtěžování standardním jevem. Poslanci zároveň tvrdí, že ženy musí často na večírcích potichu sedět vedle násilníků jenom kvůli tomu, že se o problematice zkrátka nemluví.
Studie uvádí, že ženy, které pracují v hudebním průmyslu se potýkají s nedostatkem pracovních příležitostí, nedostatkem podpory, genderovou diskriminací a sexuálním obtěžováním. Musí se také vypořádat s přetrvávajícím problémem s nerovností odměn za práci. Navzdory tomu, že narůstá počet žen, které pracují v hudebním průmyslu, všechny zmíněné problémy přetrvávají. Postupem času jich také neubývá a naopak přibývá. Ženy, které zároveň čelí diskriminaci například kvůli jejich rase, mají problémy s nerovnostmi mnohem větší, než dřív.
Poslanci si myslí, že se musí hudební průmysl v budoucnosti přetransformovat do bezpečného pracovní prostředí. Studie navazuje na výzkum misogynie v hudbě, který začal červnu roku 2022. Už tehdy poslanci napříč politickými stranami přišli s tím, že problémy, které se týkají postavení žen ve společnosti, jsou dlouhotrvající a vyzvali k jeho okamžitému řešení.
Zpěvačka a bývalá účastnice soutěže X Factor Rebecca Ferguson ve studii uvedla, že odhalené případy jsou jen špičkou ledovce. Podle ní před korupcí a šikanou v hudebním průmyslu všichni automaticky přivírají oči a nikdo ani neřeší sexuální násilí, což je jeden z důvodů, proč ho oběti ani nenahlašují. Dalšími důvody jsou také ty, že se bojí o kariéru nebo mají strach, že je nikdo nebude brát vážně.
Studie také uvádí, že ženám zničili kariéru muži, kteří nikdy nemuseli čelit násl činům. Umělkyně jsou také údajně podceňované, snášejí narážky na fyzický vzhled a musí pracovat mnohem tvrději, aby získaly uznání, které si zaslouží.
Studie také přináší řadu doporučení, jak se pokusit řešit misogynii a diskriminaci v hudebním průmyslu. Poslanci například vyzvali ministry, aby novelizovali zákon o rovnosti a tím zajistili, že pracovníci na volné noze mají stejnou ochranu před diskriminací jako zaměstnanci, a aby zlepšili ochranu těch, kteří čelí problémům spojených s nerovnostmi ve společnosti. Doporučili také uložit zaměstnavatelům povinnost chránit pracovníky před sexuálním obtěžováním ze strany třetích stran.
Zmiňovaná studie však není jedinou, která se podobnou problematikou zabývá. Minulý rok v březnu společnosti TuneCore a Believe zveřejnily výsledky své už třetí studie v pořadí, která se zabývá rovností mužů a žen v hudebním průmyslu. Mezi problémy, na které se studie zaměřuje, patří sexuální obtěžování na pracovišti, změny v náborových postupech a vzdělávání zaměstnanců v tom, jak těmto problémům čelit.
Mezi klíčová zjištění studie patří především rozdílné vnímání diskutovaných problémů. Méně než šedesát procent umělců se domnívá, že diskriminace na základě pohlaví je hlavním problémem hudebního průmyslu. Zároveň tento problém vnímají mnohem častěji ženy a nebinární osoby než muži.
V hudebním průmyslu údajně dochází k alarmující míře sexuálního obtěžování a zneužívání, často vůči ženám a osobám s odlišným pohlavím, aniž by někdo obětem poskytl odpovídající pomoc nebo vyvodil důsledky pro pachatele. Téměř polovina žen, trans osob a nebinárních osob uvádí, že byla při práci v hudebním průmyslu sexuálně obtěžovaná nebo zneužívaná.
