Videa plná agrese a dětských potyček zaplňují v poslední době internet, hlavně soukromé skupiny na chatovacích platformách. Jednotlivé příspěvky ukazují, jak někteří mladiství svou naštvanost a agresivitu projevují nepatřičnými způsoby, například právě fyzickými potyčkami. Jiní si však ze sebe nechtějí jen vybít agresivitu.
Často jde o namachrované rádoby gangstery snažící se získat si obdiv u ostatních. Kamarádi si pak natáčí, jak někomu ubližují a videa zveřejňují na sítě. Odporných záběrů, kde vysoký kluk mlátí mladšího chlapce, či kope do důchodce je nespočet v jisté telegramové skupině. Baví se jimi až skoro devatenáct tisíc uživatelů.
Telegram je chatovací platforma založená na rychlosti a bezpečnosti. Uživatelé se na ní tak často domlouvají na věcech, které se bojí řešit skrze jiné sítě. Skrytých a soukromých skupin jsou na ní miliony. Pro policii pak není dvakrát jednoduché takové často škodlivé skupiny vypátrat a odstranit. Jedna z nich se jmenuje CzechHub. V té se uživatelé chlubí stovkami videí, ve kterých povětšinou dochází k drsné fyzické potyčce mezi pravděpodobně mladistvými. Některá z přidaných videí ve skupině až nahání husí kůži. Agresivita u některých dětí, které často vypadají věkově na zhruba dvanáct let, je obrovská.
Proč vůbec taková videa natáčejí a následně zveřejňují? Jistá touha po pozornosti a oblíbenosti u ostatních je dle odborníků ten hlavní důvod. „Touha po zviditelnění se, o lajkování a všem tom, co je s publikováním na sociálních sítích spojeno. Samozřejmě je v tom i jistá forma agrese,“ říká pro Antiyoutuber.cz psycholog a sexuolog Ondřej Trojan. Sítě jsou novodobá věc, která otevírá dveře mnoha směrům. Uživatelé se co to jde pokouší proslavit sdílením všemožných videí a zajímavého obsahu. Někteří však tíhnou k natáčení a zveřejňování daleko zvláštnějších videí.
Uživatelé, kteří podobný obsah zveřejňují, nemusí mít vše v hlavě v pořádku. Nejde už jen čistě o tu touhu pozornosti. Zdá se, že se někteří zřejmě vyžívají v bolesti druhých. Na některých videích ve skupině jde slyšet, jak si kameraman užívá bolest, kterou zřejmě napadený trpí. „Dej mu more. Kopačku vole. Dobrý vole. Dej mu p*čo zm*de,“ křičí žena za kamerou na zřejmě kamaráda, který krutě kope a mlátí do neznámého mladíka. Jde slyšet, jak si užívá to, že mladík dostává pořádně na frak, čemuž se i směje. U některých z nich hrozí, že mohou mít k většímu násilí sklony i v budoucnu. „Možná posléze alespoň z některých budou lidé, kteří tíhnou k sadismu, ať už v tom smyslu obecném, nebo sexuálním,“ vysvětluje Trojan.
Nedá se jednoduše říct, že by dnešní mládež byla agresivnější, než dříve. Dle Trojana je ale daleko manipulovatelnější právě kvůli sociálním sítím. „Celé je to myslím dané vlastnostmi, které sociální sítě mají,“ říká. Kvůli sítím může tak například vznikat tlak, který dá se říct donucuje mladistvé k jistým činům. Internet je plný různorodých informací a často také nátlaků na mladistvé. Mohou tak například tíhnout ke změně jejich názoru na určitou věc. Populární jsou v posledních letech například reakční kanály, které své sledující informují o různých věcech, k čemuž přidávají i svůj vlastní názor. Nevyvinutý mladistvý tak může převzít názor takového youtubera, jelikož ho například bere za vzor a rozumného člověka.
Identita pohlaví
Dle Trojana může jít někdy ale i o daleko závažnější věci, jako například identita pohlaví, kterou si v posledních letech mění kde kdo. „V posledních deseti letech je náhlý nárůst nebinárních osob, které v podstatě dříve neexistovaly. Teď každý možná i dokonce pátý je v USA podle studií nebinární,“ vysvětluje Trojan. Říká také, že se jedná hlavně o dospívající, kterých až dvacet procent tvrdí, že jsou právě nebinární. „Dnes je to samozřejmě cool diagnóza. Nedávno jsem četl, že se někteří cítí kočkami, dinosaury a vším možným. To je epidemie síťová,“ doplňuje.
Je zřejmé, že v nárůstu užívání sítí hraje velkou roli i covidová pandemie. Děti byly zavřené doma, často ani nemohly ven za svými kamarády, a tak se uchýlily na sítě. Větší závislost a užívání sítí v mnohých zůstala. „Samozřejmě, že lidé v době Covidu přivykli více k sociálním sítím a začali se tam víc svěřovat a tráví tam více času, což jim pravděpodobně zůstalo i v době po covidové,“ říká Trojan.
